Právní povinnost: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (- - + – )) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Z hlediska [[právní politika|právní politiky]] však není neutrální přístup k vynucování práva žádoucí, neboť v praxi vede k tomu, že | Z hlediska [[právní politika|právní politiky]] však není neutrální přístup k vynucování práva žádoucí, neboť v praxi vede k tomu, že | ||
[[úřad]]y a [[soud]]y se z pohodlnosti zaměřují na méně závažné [[delikt]]y a [[delikt]]y závažnější ponechávají bez povšimnutí. Tak se | [[úřad]]y a [[soud]]y se z pohodlnosti zaměřují na méně závažné [[delikt]]y a [[delikt]]y závažnější ponechávají bez povšimnutí. Tak se | ||
| − | stává, že | + | stává, že postkomunistické [[finanční úřad]]y pečlivě a nekompromisně kontrolují drobné [[živnost]]níky, kteří musejí |
prokazovat i korunové výdaje, zatímco velkým [[obchodní společnost|obchodním společnostem]] tolerují stamilionové [[daňový únik|daňové úniky]]. Podobně postupují [[policie|policisté]], jestliže na zcela přehledných úsecích kontrolují překročení maximální povolené rychlosti nebo se zaměřují obsah autolékárničky a bezohlednou, nebezpečnou jízdu pomíjejí. | prokazovat i korunové výdaje, zatímco velkým [[obchodní společnost|obchodním společnostem]] tolerují stamilionové [[daňový únik|daňové úniky]]. Podobně postupují [[policie|policisté]], jestliže na zcela přehledných úsecích kontrolují překročení maximální povolené rychlosti nebo se zaměřují obsah autolékárničky a bezohlednou, nebezpečnou jízdu pomíjejí. | ||
Verse z 8. 10. 2006, 17:55
Právní povinnost znamená právní normou vyjádřený příkaz jednat určitým způsobem (facere, dare), určitého jednání se zdržet (omittere) nebo určité jednání strpět (pati). I když právníci hovoří o povinnosti a neuvádějí, že jde o právní povinnost, mají přesto zpravidla na mysli tento druh povinnosti a nikoli povinnost morální, občanskou, příbuzenskou, politickou atd. – to jsou pojmy, které platné právo nezná a nedisponuje aparátem schopným s nimi pracovat.
Protipólem právní povinnosti je (subjektivní) právo: povinnosti dlužníka zaplatit peněžitý dluh odpovídá právo věřitele toto plnění vyžadovat, soudem stanovené vyživovací povinnosti odpovídá právo vyživovaného na výživné, vlastnické právo je svázáno s povinností ostatních vlastníka v jeho výkonu nerušit atp.
V soukromém právu mohou sice existovat právní povinnosti bez korelativního subjektivního práva, avšak takové povinnosti jsou pojmově nevymahatelné – jejich nesplněním není nikomu působena újma.
V právu veřejném orgány veřejné moci vymáhají z úřední povinnosti dodržování všech právních norem a plnění všech právních povinností bez ohledu na to, je-li neplněním povinnosti působena skutečná újma.
Striktně positivistický pohled považuje dodržování práva za hodnotu per se, takže se nad zbytečností a neefektivitou vynakládání prostředků na vynucování nadbytečných veřejnoprávních příkazů a zákazů nezamýšlí.
Z hlediska právní politiky však není neutrální přístup k vynucování práva žádoucí, neboť v praxi vede k tomu, že úřady a soudy se z pohodlnosti zaměřují na méně závažné delikty a delikty závažnější ponechávají bez povšimnutí. Tak se stává, že postkomunistické finanční úřady pečlivě a nekompromisně kontrolují drobné živnostníky, kteří musejí prokazovat i korunové výdaje, zatímco velkým obchodním společnostem tolerují stamilionové daňové úniky. Podobně postupují policisté, jestliže na zcela přehledných úsecích kontrolují překročení maximální povolené rychlosti nebo se zaměřují obsah autolékárničky a bezohlednou, nebezpečnou jízdu pomíjejí.
Právní povinnosti lze stejně jako subjektivní práva theoreticky rozlišit na relativní a absolutní: příkladem absolutní povinnosti (povinnosti bez recipienta korelativního práva) je povinnost jet při pravém okraji vozovky, povinností relativní je rodičovství.
