Právní povinnost: Porovnání verzí
(Obnoveno) |
(Znovu zformátováno) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | '''Právní | + | '''Právní povinnost''' znamená [[právní norma|právní normou]] vyjádřený příkaz jednat určitým způsobem (''facere'', ''dare''), určitého jednání se |
− | povinnost''' znamená [[právní norma|právní normou]] vyjádřený příkaz | + | zdržet (''omittere'') nebo určité jednání strpět (''pati''). I když právníci hovoří o povinnosti a neuvádějí, že jde o právní povinnost, mají přesto zpravidla na mysli tento druh povinnosti a nikoli povinnost morální, občanskou, příbuzenskou, politickou atd. - to jsou pojmy, které [[platné právo]] nezná a nedisponuje aparátem schopným s nimi pracovat. |
− | jednat určitým způsobem (''facere'', ''dare''), určitého jednání se | + | |
− | zdržet (''omittere'') nebo určité jednání strpět (''pati''). I když | + | Protipólem právní povinnosti je (subjektivní) [[právo]]: povinnosti [[dlužník]]a zaplatit peněžitý [[dluh]] odpovídá právo [[věřitel]]e toto [[plnění]] vyžadovat, [[soud]]em stanovené [[vyživovací povinnost]]i odpovídá právo vyživovaného na výživné, [[vlastnictví|vlastnické právo]] je svázáno s povinností ostatních [[vlastník]]a v jeho výkonu nerušit atp. |
− | právníci hovoří o povinnosti a neuvádějí, že jde o právní povinnost, | + | |
− | mají přesto zpravidla na mysli tento druh povinnosti a nikoli povinnost | + | V [[soukromé právo|soukromém právu]] mohou sice existovat právní povinnosti bez [[korelace|korelativního]] [[subjektivní právo|subjektivního práva]], avšak takové povinnosti jsou pojmově nevymahatelné - jejich nesplněním není nikomu působena újma. |
− | morální, občanskou, příbuzenskou, politickou atd. - to jsou pojmy, | + | |
− | které [[platné právo]] nezná a nedisponuje aparátem schopným s nimi | + | V [[veřejné právo|právu veřejném]] [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] vymáhají z [[úřední povinnost]]i dodržování všech [[právní norma|právních norem]] a plnění všech právních povinností bez ohledu na to, je-li neplněním povinnosti působena skutečná újma. |
− | pracovat. | + | |
− | Protipólem právní povinnosti je (subjektivní) [[právo]]: povinnosti | + | Striktně [[juspositivismus|positivistický]] pohled považuje dodržování práva za hodnotu ''per se'', takže se nad zbytečností a neefektivitou |
− | [[dlužník]]a zaplatit peněžitý [[dluh]] odpovídá právo [[věřitel]]e | + | vynakládání prostředků na vynucování nadbytečných veřejnoprávních příkazů a zákazů nezamýšlí. |
− | toto [[plnění]] vyžadovat, [[soud]]em stanovené [[vyživovací | + | |
− | povinnost]]i odpovídá právo vyživovaného na výživné, | + | Z hlediska [[právní politika|právní politiky]] však není neutrální přístup k vynucování práva žádoucí, neboť v praxi vede k tomu, že |
− | [[vlastnictví|vlastnické právo]] je svázáno s povinností ostatních | + | [[úřad]]y a [[soud]]y se z pohodlnosti zaměřují na méně závažné [[delikt]]y a [[delikt]]y závažnější ponechávají bez povšimnutí. Tak se |
− | [[vlastník]]a v jeho výkonu nerušit atp. | + | stává, že [[:cs:postkomunismus|postkomunistické]] [[finanční úřad]]y pečlivě a nekompromisně kontrolují drobné [[živnost]]níky, kteří musejí |
− | V [[soukromé právo|soukromém právu]] mohou sice existovat právní | + | prokazovat i korunové výdaje, zatímco velkým [[obchodní společnost|obchodním společnostem]] tolerují stamilionové [[daňový únik|daňové úniky]]. Podobně postupují [[policie|policisté]], jestliže na zcela přehledných úsecích kontrolují překročení maximální povolené rychlosti nebo se zaměřují obsah autolékárničky a bezohlednou, nebezpečnou jízdu pomíjejí. |
− | povinnosti bez [[korelace|korelativního]] [[subjektivní | + | |
− | právo|subjektivního práva]], avšak takové povinnosti jsou pojmově | + | Právní povinnosti lze stejně jako [[subjektivní právo|subjektivní práva]] theoreticky rozlišit na relativní a absolutní: příkladem absolutní povinnosti (povinnosti bez recipienta [[korelace|korelativního]] [[subjektivní právo|práva]]) je povinnost jet při pravém okraji vozovky, povinností relativní je [[rodič]]ovství. |
− | nevymahatelné - jejich nesplněním není nikomu působena újma. V | + | |
− | [[veřejné právo|právu veřejném]] [[orgán veřejné moci|orgány veřejné | ||
− | moci]] vymáhají z [[úřední povinnost]]i dodržování všech [[právní | ||
− | norma|právních norem]] a plnění všech právních povinností bez ohledu na | ||
− | to, je-li neplněním povinnosti působena skutečná újma. | ||
− | Striktně [[juspositivismus|positivistický]] pohled považuje dodržování | ||
− | práva za hodnotu ''per se'', takže se nad zbytečností a neefektivitou | ||
− | vynakládání prostředků na vynucování nadbytečných veřejnoprávních | ||
− | příkazů a zákazů nezamýšlí. | ||
− | Z hlediska [[právní politika|právní politiky]] však není neutrální | ||
− | přístup k vynucování práva žádoucí, neboť v praxi vede k tomu, že | ||
− | [[úřad]]y a [[soud]]y se z pohodlnosti zaměřují na méně závažné | ||
− | [[delikt]]y a [[delikt]]y závažnější ponechávají bez povšimnutí. Tak se | ||
− | stává, že [[:cs:postkomunismus|postkomunistické]] [[finanční úřad]]y | ||
− | pečlivě a nekompromisně kontrolují drobné [[živnost]]níky, kteří musejí | ||
− | prokazovat i korunové výdaje, zatímco velkým [[obchodní | ||
− | společnost|obchodním společnostem]] tolerují stamilionové [[daňový | ||
− | únik|daňové úniky]]. Podobně postupují [[policie|policisté]], jestliže | ||
− | na zcela přehledných úsecích kontrolují překročení maximální povolené | ||
− | rychlosti nebo se zaměřují obsah autolékárničky a bezohlednou, | ||
− | nebezpečnou jízdu pomíjejí. | ||
− | Právní povinnosti lze stejně jako [[subjektivní právo|subjektivní | ||
− | práva]] theoreticky rozlišit na relativní a absolutní: příkladem | ||
− | absolutní povinnosti (povinnosti bez recipienta | ||
− | [[korelace|korelativního]] [[subjektivní právo|práva]]) je povinnost | ||
− | jet při pravém okraji vozovky, povinností relativní je [[rodič]]ovství. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
* [[subjektivní právo]] | * [[subjektivní právo]] | ||
+ | |||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] |
Verse z 18. 11. 2005, 21:53
Právní povinnost znamená právní normou vyjádřený příkaz jednat určitým způsobem (facere, dare), určitého jednání se zdržet (omittere) nebo určité jednání strpět (pati). I když právníci hovoří o povinnosti a neuvádějí, že jde o právní povinnost, mají přesto zpravidla na mysli tento druh povinnosti a nikoli povinnost morální, občanskou, příbuzenskou, politickou atd. - to jsou pojmy, které platné právo nezná a nedisponuje aparátem schopným s nimi pracovat.
Protipólem právní povinnosti je (subjektivní) právo: povinnosti dlužníka zaplatit peněžitý dluh odpovídá právo věřitele toto plnění vyžadovat, soudem stanovené vyživovací povinnosti odpovídá právo vyživovaného na výživné, vlastnické právo je svázáno s povinností ostatních vlastníka v jeho výkonu nerušit atp.
V soukromém právu mohou sice existovat právní povinnosti bez korelativního subjektivního práva, avšak takové povinnosti jsou pojmově nevymahatelné - jejich nesplněním není nikomu působena újma.
V právu veřejném orgány veřejné moci vymáhají z úřední povinnosti dodržování všech právních norem a plnění všech právních povinností bez ohledu na to, je-li neplněním povinnosti působena skutečná újma.
Striktně positivistický pohled považuje dodržování práva za hodnotu per se, takže se nad zbytečností a neefektivitou vynakládání prostředků na vynucování nadbytečných veřejnoprávních příkazů a zákazů nezamýšlí.
Z hlediska právní politiky však není neutrální přístup k vynucování práva žádoucí, neboť v praxi vede k tomu, že úřady a soudy se z pohodlnosti zaměřují na méně závažné delikty a delikty závažnější ponechávají bez povšimnutí. Tak se stává, že postkomunistické finanční úřady pečlivě a nekompromisně kontrolují drobné živnostníky, kteří musejí prokazovat i korunové výdaje, zatímco velkým obchodním společnostem tolerují stamilionové daňové úniky. Podobně postupují policisté, jestliže na zcela přehledných úsecích kontrolují překročení maximální povolené rychlosti nebo se zaměřují obsah autolékárničky a bezohlednou, nebezpečnou jízdu pomíjejí.
Právní povinnosti lze stejně jako subjektivní práva theoreticky rozlišit na relativní a absolutní: příkladem absolutní povinnosti (povinnosti bez recipienta korelativního práva) je povinnost jet při pravém okraji vozovky, povinností relativní je rodičovství.