Dekret č. 108/1945 Sb.: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[Kategorie:Základní práva\]\] +Kategorie:Lidská práva)) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Tímto dekretem byl bez náhrady [[konfiskace|konfiskován]] veškerý [[majetek]] ve vlastnictví německého a maďarského [[stát]]u, německých a maďarských [[právnická osoba|právnických osob]], všech [[fysická osoba|fysických osob]] německé nebo maďařské [[národnost]]i, s výjimkou těch, které prokázaly, že 1. zůstaly věrny Československé republice, 2. nikdy se neprovinily proti českému a slovenskému národu a 3. buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým [[teror]]em, a dále majetek jiných fysických osob, které ''"vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 [[Dekret č. 16/1945 Sb.|dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb.]], o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik"''. | Tímto dekretem byl bez náhrady [[konfiskace|konfiskován]] veškerý [[majetek]] ve vlastnictví německého a maďarského [[stát]]u, německých a maďarských [[právnická osoba|právnických osob]], všech [[fysická osoba|fysických osob]] německé nebo maďařské [[národnost]]i, s výjimkou těch, které prokázaly, že 1. zůstaly věrny Československé republice, 2. nikdy se neprovinily proti českému a slovenskému národu a 3. buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým [[teror]]em, a dále majetek jiných fysických osob, které ''"vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 [[Dekret č. 16/1945 Sb.|dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb.]], o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik"''. | ||
| − | Vyňat | + | Vyňat měl být nezbytně potřebný osobní majetek (oděv, peřiny, prádlo apod.). Dekret fakticky postihoval pouze [[movitá věc|movitý majetek]], [[nemovitost]]i byly konfiskovány již [[dekret č. 12/1945 Sb.|dekretem č. 12/1945 Sb.]]. |
Dekret, který je z větší části dodnes součástí českého [[právní řád|právního řádu]], zakotvil princip [[kolektivní vina|kolektivní viny]] příslušníků německého a maďarského ethnika za činy nacistického režimu, s nímž tyto osoby nemusely mít nic společného, přičemž vyňati byli toliko ti, kdo proti tomuto režimu otevřeně bojovali, což pro ně i pro jejich rodiny představovalo přímé ohrožení života. Ve skutečnosti však byli zbaveni majetku a deportováni i antifašisté; zůstat mohli z největší části ti, kdo byli ochotni spolupracovat s nastupujícím [[totalita|totalitním]] režimem, a jejich životní podmínky v Československu byly v rámci "spravedlivé odplaty" upraveny [[zákon]]nými pravidly, která přesně kopírovala [[Norimberské zákony]]. | Dekret, který je z větší části dodnes součástí českého [[právní řád|právního řádu]], zakotvil princip [[kolektivní vina|kolektivní viny]] příslušníků německého a maďarského ethnika za činy nacistického režimu, s nímž tyto osoby nemusely mít nic společného, přičemž vyňati byli toliko ti, kdo proti tomuto režimu otevřeně bojovali, což pro ně i pro jejich rodiny představovalo přímé ohrožení života. Ve skutečnosti však byli zbaveni majetku a deportováni i antifašisté; zůstat mohli z největší části ti, kdo byli ochotni spolupracovat s nastupujícím [[totalita|totalitním]] režimem, a jejich životní podmínky v Československu byly v rámci "spravedlivé odplaty" upraveny [[zákon]]nými pravidly, která přesně kopírovala [[Norimberské zákony]]. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
* [[Benešovy dekrety]] | * [[Benešovy dekrety]] | ||
| + | * [[dekret č. 12/1945 Sb.]] | ||
* [[konfiskace]] | * [[konfiskace]] | ||
* [[retribuce]] | * [[retribuce]] | ||
Verse z 1. 11. 2006, 00:12
Dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, vydaný 25. října 1945, je jedním z nejdůležitějších dekretů presidenta Beneše.
Tímto dekretem byl bez náhrady konfiskován veškerý majetek ve vlastnictví německého a maďarského státu, německých a maďarských právnických osob, všech fysických osob německé nebo maďařské národnosti, s výjimkou těch, které prokázaly, že 1. zůstaly věrny Československé republice, 2. nikdy se neprovinily proti českému a slovenskému národu a 3. buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, a dále majetek jiných fysických osob, které "vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik".
Vyňat měl být nezbytně potřebný osobní majetek (oděv, peřiny, prádlo apod.). Dekret fakticky postihoval pouze movitý majetek, nemovitosti byly konfiskovány již dekretem č. 12/1945 Sb..
Dekret, který je z větší části dodnes součástí českého právního řádu, zakotvil princip kolektivní viny příslušníků německého a maďarského ethnika za činy nacistického režimu, s nímž tyto osoby nemusely mít nic společného, přičemž vyňati byli toliko ti, kdo proti tomuto režimu otevřeně bojovali, což pro ně i pro jejich rodiny představovalo přímé ohrožení života. Ve skutečnosti však byli zbaveni majetku a deportováni i antifašisté; zůstat mohli z největší části ti, kdo byli ochotni spolupracovat s nastupujícím totalitním režimem, a jejich životní podmínky v Československu byly v rámci "spravedlivé odplaty" upraveny zákonnými pravidly, která přesně kopírovala Norimberské zákony.
- Plné znění dekretu na serveru Poslanecké sněmovny
- Plné znění dekretu na serveru LexDATA
