Odůvodnění

Odůvodnění je obvyklou náležitostí každého rozhodnutí, v němž veřejný úřad vysvětluje, proč vydal právě takový výrok, jaký vydal.

Části odůvodnění

1. rekapitulace řízení, včetně předchozího. V českých rozhodnutích je obvykle přebujelá, na úrok poslední části odůvodnění.
2. skutková věta (skutková zjištění) – popis skutkové podstaty. Ve skutkové větě veřejný úřad uvede, na základě jakých důkazů v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, skutkovou podstatu konstruoval, které důkazní návrhy účastníků případně zamítl a proč.
3. právní věta (právní závěry) – subsumpce skutkové podstaty pod právní normy. Dělí se na nosné důvody (lat. ratio decidendi) a obiter dictum.

Vady odůvodnění

Absence odůvodnění koliduje s právem na spravedlivý proces, proto lze od odůvodnění opustit jen v zákonem stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno návrhu jediného účastníka. Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v odvolacím řízení zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní odnětí instance.

Vizte též

• rozhodnutí
• výrok
• poučení