Kněz
Kněz (lat. presbyter, z řec. πρεσβύτερος = starší, synonymně též sacerdos; angl. priest, fr. prêtre, něm. Priester) je v římskokatholické církvi ten duchovní, který přijal střední, kněžský stupeň svěcení.
Zatímco episkopát je vysokou církevní hodností a jáhenství obvykle jen předběžným stupněm vysvěcení budoucího kněze, kněží, kterých má římskokatholická církev cca 400 tisíc, tvoří základ duchovenstva.
Kněz je způsobilý udílet všechny svátosti s výjimkou svátosti svěcení (svátost biřmování, pouze byl-li tím řádně pověřen) a může proto zastávat úřad faráře.
Institut kněží je typický pouze pro katholickou a pravoslavnou církev. Protestantské církve jsou založeny na doktríně všeobecného kněžství všech věřících a mají kazatele, z hlediska římskokatholické církve laiky.