Lex
Lex je latinské slovo, které mělo v klasické latině význam "ustanovení", "smlouva" též "podmínka"[1].
Ve většině evropských jazyků je slovo "lex" synonymem slova "zákon" a je tak zhusta užíváno v moderní právní terminologii i v historických souvislostech.
V římském právu bylo slovem "lex" označováno obecně závazné ustanovení, na němž se na návrh úředníka (nejčastěji konzula) usneslo shromáždění oprávněných občanů[2] - lex est quod populus iubet atque constituit.
Obsah
Skloňování
| Pád | singulár | plurál |
| 1. (nominativ) | lex | leges |
| 2. (genitiv) | legis | legium |
| 3. (dativ) | legi | legibus |
| 4. (akusativ) | legem | leges |
| 5. (vokativ) | lex! | leges! |
| 6. (ablativ) | lege | legibus |
Užití výrazu v právní terminologii
- lex scripta
- lex non scripta
- lex specialis
- lex specialis derogat generali
- lex posterior derogat priori
- lex superior derogat inferiori
- de lege ferenda
- de lege lata
- vacatio legis = legisvakance
Užití výrazu v souvislosti s konkrétním historickým zákonem
