Exkomunikace

(Přesměrováno z Exkommunikace)
Přejít na: navigace, hledání

Exkomunikace (nepřesně vyobcování, vyloučení z církve; lat. excommunicatio, z ex- + communio = přijímání svátosti eucharistie) je nejtěžší církevní trest. Je to nejpřísnější censura (nápravný trest).

Nejde při něm o to, jak české překlady naznačují, že by potrestaný pozbyl členství v církvi (to je podle církevního učení založeno objektivně kanonickoprávní skutečností přijetí křestu a nelze se jej nijak zbavit), ale jsou mu odepřeny všechny svátosti, nesmí se účastnit bohoslužby ani zastávat žádný církevní úřad a ztrácí nárok na další beneficia vyplývající z členství v církvi.

Exkomunikaci lze uložit buď rozsudkem, nebo vzniká jako samočinný trest za nejvážnější kanonickoprávní delikty.

V případě, že se odsouzený napraví, má právo na to, aby mu byl trest exkomunikace prominut. Kdo smí vyobcování nebo klatbu prominout, je individuální, u nejzávažnějších provinění platí papežský reservát, který vyhrazuje právo promíjet tresty Apoštolskému stolci.

Církevní zločiny trestané exkomunikací latae sententiae

  1. odpadnutí od víry (apostase)
  2. kacířství (bludařství, herese)
  3. rozkol v církvi (schisma)
  4. znesvěcení (desecratio) eucharistických způsob
  5. fysické napadení papeže
  6. odvolání (rekurs) proti rozhodnutí papeže ke koncilu nebo sboru biskupů
  7. rozhřešení spoluviníka smilného hříchu, je-li pachatelem kněz (samotné porušení celibátu se však trestá jen mírně)
  8. konsekrace biskupa bez papežského pověření (takto potrestány jsou obě strany)
  9. podstoupení nebo provedení interupce
  10. přímé porušení zpovědního tajemství

Vizte též

Další odkazy

  • heslo Anathéma. In Ottův slovník naučný