Občanské právo: Porovnání verzí

Verse z 18. 6. 2010, 13:37

Občanské právo (civilistika) je právní odvětví, zabývající se soukromoprávními vztahy.

V nejobecnějším pojetí pokrývá civilistika celou oblast těchto vztahů, častěji se však chápe zúženě a omezuje se na ty vztahy, které nejsou obchodní nebo pracovní a nejsou proto předmětem zájmu zvláštních soukromoprávních odvětví jako je obchodní právo nebo pracovní právo, které jsou pro svůj význam a složitost pojímána samostatně.

Systematika občanského práva se v průběhu věků měnila. Tradiční bylo Gaiovo, dělení na osoby, věci a žaloby. Pandektární nauka, která se promítla do BGB, tripartici nahradila dělením na 5 dílů: obecnou část a zvláštní část: právo závazkové, věcná práva, rodinné právo a právo dědické. Z pedagického hlediska je vhodné vycházet ze systematiky NOZ a občanské právo v užším slova smyslu členit takto:

1. obecná část
   1. právní principy
   2. osoby, včetně zastoupení
   3. věci
   4. právní skutečnosti: právní jednání & právní události
   5. vady: neúčinnost & promlčení
2. zvláštní část
   1. rodina
   2. věcná práva: držba, vlastnictví a věcná práva k cizím věcem
   3. dědictví
   4. závazky: smlouva & delikt

Stranou zůstává směnečné právo a spotřebitelské právo atd.

Za zakladatele české civilistiky je považován Antonín Randa, z pozdějších osobností zde vynikli Jan Krčmář a Jaromír Sedláček. Hlavní veličinou kommunistického občanského práva byl Viktor Knapp. V současné době česká civilistika výraznou a všeobecně uznávanou osobnost postrádá, největší šanci stát se jí má patrně Karel Eliáš.

Vizte též

• občanský zákoník
  • nový občanský zákoník
  • evropský občanský zákoník
• obchodní právo
• římské právo
• právo na ochranu osobnosti