Občanské právo: Porovnání verzí
(Vady nynějšího občanského práva) |
|||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
Za zakladatele české civilistiky je považován [[Antonín Randa]], z pozdějších osobností zde vynikli [[Jan Krčmář]] a [[Jaromír Sedláček]]. Hlavní veličinou kommunistického občanského práva byl [[Viktor Knapp]]. V současné době česká civilistika výraznou a všeobecně uznávanou osobnost postrádá, největší šanci stát se jí má patrně [[Karel Eliáš]]. | Za zakladatele české civilistiky je považován [[Antonín Randa]], z pozdějších osobností zde vynikli [[Jan Krčmář]] a [[Jaromír Sedláček]]. Hlavní veličinou kommunistického občanského práva byl [[Viktor Knapp]]. V současné době česká civilistika výraznou a všeobecně uznávanou osobnost postrádá, největší šanci stát se jí má patrně [[Karel Eliáš]]. | ||
| + | |||
| + | == Vady nynějšího občanského práva == | ||
| + | „Pokud jde o formu smluv a projevů vůle vůbec, poznamenává zdejší právo kult kogentních nařízení písemné formy v míře v evropském kulturním kontextu naprosto nebývalé. Osnova [NOZ] tuto přebujelost odklizuje a povinnost zachovat písemnou formu zachovává jen pro nejnutnější případy (např. zřizování věcných práv k nemovitým věcem, ručitelské prohlášení, uznání dluhu).“[http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078260-40207140-F00000_d-navrh-ceskeho-obcanskeho-zakoniku-obrat-paradigmat-sup-1-sup] | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 29. 3. 2011, 12:13
Občanské právo (civilistika) je právní odvětví, zabývající se soukromoprávními vztahy.
V nejobecnějším pojetí pokrývá civilistika celou oblast těchto vztahů, častěji se však chápe zúženě a omezuje se na ty vztahy, které nejsou obchodní nebo pracovní a nejsou proto předmětem zájmu zvláštních soukromoprávních odvětví jako je obchodní právo nebo pracovní právo, které jsou pro svůj význam a složitost pojímána samostatně.
Systematika občanského práva se v průběhu věků měnila. Tradiční bylo Gaiovo, dělení na osoby, věci a žaloby. Pandektární nauka, která se promítla do BGB, tripartici nahradila dělením na 5 dílů: obecnou část a zvláštní část: právo závazkové, věcná práva, rodinné právo a právo dědické. Z pedagického hlediska je vhodné vycházet ze systematiky NOZ a občanské právo v užším slova smyslu členit takto:
- obecná část
- zvláštní část
- rodina
- věcná práva: držba, vlastnictví a věcná práva k cizím věcem
- dědictví – je tradiční částí občanského práva. Principy právní úpravy dědění jsou starobylého původu; moderní úprava dědického práva vychází z římského práva.
- závazky: smlouva & delikt
Stranou zůstává směnečné právo a spotřebitelské právo atd.
Za zakladatele české civilistiky je považován Antonín Randa, z pozdějších osobností zde vynikli Jan Krčmář a Jaromír Sedláček. Hlavní veličinou kommunistického občanského práva byl Viktor Knapp. V současné době česká civilistika výraznou a všeobecně uznávanou osobnost postrádá, největší šanci stát se jí má patrně Karel Eliáš.
Vady nynějšího občanského práva
„Pokud jde o formu smluv a projevů vůle vůbec, poznamenává zdejší právo kult kogentních nařízení písemné formy v míře v evropském kulturním kontextu naprosto nebývalé. Osnova [NOZ] tuto přebujelost odklizuje a povinnost zachovat písemnou formu zachovává jen pro nejnutnější případy (např. zřizování věcných práv k nemovitým věcem, ručitelské prohlášení, uznání dluhu).“[1]
