Lex Masaryk: Porovnání verzí
d (Kursiva) |
d (Citace) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Zákon má dva [[paragraf]]y: | Zákon má dva [[paragraf]]y: | ||
− | < | + | <div class="qt"><center>§ 1</center> |
− | + | (1) T. G. Masaryk zasloužil se o stát. | |
− | + | (2) Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění. | |
− | + | <center>§ 2</center> | |
− | + | Zákon tento provede vláda.</div> | |
− | sněmovnách Národního shromáždění. | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | </ | ||
V [[důvodová zpráva|důvodové zprávě]] k zákonu stojí: ''"K všeobecným oslavám osmdesátých narozenin prvého občana a prvého presidenta republiky Československé T. G. Masaryka připojuje se s vděčností a nadšením i Národní shromáždění, jež podle ústavy slučuje v sobě svobodně volené zástupce celého státu. Jest záhodno, aby tak učinilo ve formě nejslavnostnější a nejtrvalejší, kterou ústava mu poskytuje, totiž ve formě zákona."'' [http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/3vo/tisky/T0111_00.htm] | V [[důvodová zpráva|důvodové zprávě]] k zákonu stojí: ''"K všeobecným oslavám osmdesátých narozenin prvého občana a prvého presidenta republiky Československé T. G. Masaryka připojuje se s vděčností a nadšením i Národní shromáždění, jež podle ústavy slučuje v sobě svobodně volené zástupce celého státu. Jest záhodno, aby tak učinilo ve formě nejslavnostnější a nejtrvalejší, kterou ústava mu poskytuje, totiž ve formě zákona."'' [http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/3vo/tisky/T0111_00.htm] |
Verse z 27. 10. 2006, 10:04
Lex Masaryk se neoficiálně nazývá dosud platný zákon č. 22/1930 Sb. z. a n. o zasluhách T. G. Masaryka.
Zákon má dva paragrafy:
(1) T. G. Masaryk zasloužil se o stát.
(2) Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění.
V důvodové zprávě k zákonu stojí: "K všeobecným oslavám osmdesátých narozenin prvého občana a prvého presidenta republiky Československé T. G. Masaryka připojuje se s vděčností a nadšením i Národní shromáždění, jež podle ústavy slučuje v sobě svobodně volené zástupce celého státu. Jest záhodno, aby tak učinilo ve formě nejslavnostnější a nejtrvalejší, kterou ústava mu poskytuje, totiž ve formě zákona." [1]
Lex Masaryk, resp. ustanovení jeho § 1 odst. 1, je příkladem nesprávného použití formy zákona pro politickou proklamaci, která – pokud je vůbec přípustné, aby zákonodárný sbor jako celek takové politické gesto učinil – měla mít vhodnější formu usnesení. Příslušné ustanovení je daleko spíš vyznamenáním než právní normou (státní vyznamenání se však v dobře přijetí zákona ještě neudělovala) a je otázkou, zda je vůbec ústavně konformní deklarovat právním předpisem hodnocení historické osobnosti, protože stricto sensu je tak omezována svoboda projevu a svoboda vědeckého bádání. Samotná věta o Masarykových zásluhách přitom může být jen těžko zpochybněna.
Protože ustanovení § 1 odst. 1 není právní normou, není za jeho porušení stanovena ani sankce: je to lex imperfecta.
Po vzoru lex Masaryk byl v r. 2004 schválen ještě kontroversněji přijímaný lex Beneš.