Policie: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Dále netuší nic o tom, že hudební skupinu nelze zakázat.[http://www.nova.cz/zpravy/?83c=~krimi~&83e=DO22348&ex22348=video-bitka-neonacistu-s-policisty])
(Jako každé krajské ředitelství policie, má KŘP hlavního města Prahy službu kriminální policie a vyšetřování. Její odbor obecné kriminality se dělí na tato oddělení)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
−
'''Policie''' je [[bezpečnostní sbor]], jehož úkolem je střežit [[veřejný pořádek]]. Kromě toho její neuniformovaná složka, kriminální policie, odhaluje a vyšetřuje [[trestný čin|trestné činy]].
+
'''Policie''' je [[bezpečnostní sbor]], jehož úkolem je střežit [[veřejný pořádek]]. Kromě toho její neuniformovaná složka, kriminální policie (detektivové), pátrá po [[pachatel]]ích [[trestný čin|trestných činů]] – odhaluje (detekuje) je.
  
−
== Etymologie ==
 
 
Slovo pochází z latinského výrazu ''politia'' (občanská správa), který byl převzat z řeckého slova πολιτεία, který znamená vláda nebo správa a je odvozen ze slova πόλις (město).
 
Slovo pochází z latinského výrazu ''politia'' (občanská správa), který byl převzat z řeckého slova πολιτεία, který znamená vláda nebo správa a je odvozen ze slova πόλις (město).
  
−
== Četnictvo ==
+
== Historie a současný stav ==
−
Četnictvo plní stejné úkoly jako policie, ale na rozdíl od ní bývá obvykle součástí [[armáda|armády]] nebo minimálně pod vojenským velením.
+
Policie měla služebny ve městech, četnictvo na venkově. V roce 1947 byl zřízen Sbor národní bezpečnosti (SNB), čímž byl legalisován faktický stav vzniklý na základě rozhodnutí košické vlády v roce 1945. Součástí SNB byla uniformovaná Veřejná bezpečnost (VB) a tajná Státní bezpečnost (StB).
 +
 
 +
V ČR se policie rozpadá na Policii České republiky (PČR nebo též P. ČR[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052]) a četné obecní (v naprosté většině případů městské) policie. PČR, neformálně též ''republiková policie'', nevhodně ''státní policie'', byla zřízena zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Nyní se řídí zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Služební poměr v PČR se řídil zákonem ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a nyní se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
  
−
== Československo ==
+
Republiková policie má v mnoha oblastech překryv kompetencí s obecní policií. Proto by bylo záhodno oba sbory reformovat. Republiková policie by měla místo krajské struktury být centralisována po vzoru FBI na národní policii, v jejíž gesci by bylo pátrání po těžkých zločinech. Ostatní veřejnoprávní delikty, od přestupků, přes přečiny až po obyčejné zločiny, by měly být v gesci městských policií. Každá městská policie by měla mít v okrsku všechny okolní vesnice.
−
Policie měla služebny ve městech, četnictvo na venkově. V roce 1947 byl zřízen Sbor národní bezpečnosti (SNB), čímž byl legalisován faktický stav vzniklý na základě rozhodnutí košické vlády v roce 1945. Součástí SNB byla uniformovaná Veřejná bezpečnost (VB) a tajná Státní bezpečnost (StB).
 
  
−
== Česká republika ==
+
Jako každé krajské ředitelství policie, má KŘP hlavního města Prahy službu kriminální policie a vyšetřování. Její odbor obecné kriminality se dělí na tato oddělení:[http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/116657/jak-se-v-cesku-vysetruji-vrazdy-k-cemu-je-2-3-nebo-9-oddeleni.html]
−
V ČR se policie rozpadá na Policii České republiky (PČR nebo též P. ČR[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052]) a četné obecní (v naprosté většině případů městské) policie. PČR, neformálně též ''republiková policie'', nevhodně ''státní policie'', byla zřízena zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Služební poměr v PČR se řídil zákonem ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a nyní se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
 
  
−
=== Excessy Policie České republiky ===
+
# vraždy
−
PČR je předmětem četných kritik pro časté porušování [[zákon]]a při svých zásazích proti skutečným či domnělým pachatelům trestných činů. První takovou veřejně diskutovanou záležitostí byl zásah proti ''Global street party'', která se konala na Náměstí míru v Praze 16. 5. 1998. Jeroným Klimeš o tom napsal: "Přípravná fáze je i pro policii doba k přípravě. Nutno říci, že ji policie nevyužila. Rychlá analýza makroskopických známek by bývala byla dostatečná k rychlé mobilizaci sil. V této fázi selhává především vedení policie. Za nedostatečnou je třeba označit i komunikaci s organizátory . . . Policie chtěla průvodu zabránit, ale do akce se zapojila příliš pozdě. I zde zůstávají podobné chyby jako u předchozí fáze, tj. nedostatek komunikace s mluvčími demonstrantů, nedostatečná příprava na zásah. K těmto chybám přistupují i chyby taktické. Do zásahu bylo vysláno asi 20 policistů bez štítů a jejich úkolem bylo zastavit dav 3000 lidí při pochodu magistrálou. Je právě znakem eskalační fáze, že nelze již vzíti zpět. Proto první chybou je pokus zastavit dav. Na zastavení davu by bylo třeba mnohem větší energie. Mnohem účinnější strategií by bylo pokusit se dav rozdrobit do menších proudů, protože tak dav ztratí na energii a díky své malé kohezi se bude sám rozpadat. I místo k zastavení davu bylo zvoleno krajně nevhodně. Účastníci neměli na magistrále kam uniknout. Zadní řady nevěděly, co se děje ve předu. Informovanost davu byla malá, jak ze strany ekologů, tak ze strany policie . . . To potvrzují i nezaujatí svědkové demonstrace, například Martin Člunek byl znechucen právě sadistickými "oslavami vítězství" ze strany policie: "Viděl jsem před Dívčí školou, na straně k prodejně levných knih, klečet pět zadržených čelem ke zdi. Jeden z policajtů na ně dohlížel a "rovnal jim hlavy". Tedy: dloubal je koncem pendreku do zátylku, do hlavy nebo ze strany do tváří, aby drželi hlavu tak, jak on si přeje. Mezitím přišel jeden člověk v civilu (velitel?), jednomu z petice zezadu vyťal facku a přátelsky s tím pendrekářem pohovořil. Tato petice setrvala za vytrvalého "rovnaní hlav" u zdi skoro hodinu, než je odvezli." To jsou charakteristické rysy stabilizační fáze. V reálné situaci se už nic neděje, ale účastnění policisté jsou ještě vzrušení a bohužel neovládají své jednání. Amatérismus celého zásahu se projevil i tím, že všichni zadržení byli z této fáze, kdy chyběl policii jakýkoliv důkazní materiál. Takže celá akce skončila fiaskem podle českého pořekadla: "Co jsme si, to jsme si.""
+
# loupeže
 +
# mravnostní delikty
 +
# krádeže aut
 +
# majetkové delikty
 +
# pátrání po osobách a věcech
 +
# výjezdová skupina
 +
# drogové delikty
 +
# protiextremistické
  
−
Další podobně nezvládnutou akcí bylo zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000. Tomáš Pecina napsal: "Česká policie si předsevzala ambiciózní úkol, hájit Pevnost nikoli nablízko, nýbrž z odstupu, pokud možno tak, aby se střety odehrály mimo zorné pole finančníků. To se jí nepodařilo a vzhledem k terénu "bojiště", kde jsou v okruhu stovek metrů pásma prakticky bez zástavby, a s daným počtem mužů ani podařit nemohlo. Omezování obyvatel Prahy bylo neúměrné a úspěch policejní akce pouze částečný, takže nebýt propagandy, kterou spustila nacionalisticky orientovaná média (naši udatní policisté nás ochránili před cizáckými anarchisty!), dalo by se hovořit o debaklu - a potvrdí-li se zprávy o týrání zadržovaných osob a o nasazení policejních provokatérů, může to policii přinést další negativní publicitu." Brutální zmlácení jednoho demonstranta Policií České republiky zachytila BBC; žádná česká televise se tyto výbušné záběry neodvážila vysílat. Jak napsal Jan Čulík: "Čeští novináři zamlčeli, že policie zbila stovky náhodně vybraných lidí, na které si troufla. Nedošlo jim, že svoboda je nedělitelná a že se totéž může stát každému. Česká tisková kancelář vydala minulý týden dvě zprávy, zachycující svědectví silné brutality české police, která arbitrárně zatýkala chodce a lidi, kteří nepáchali žádné násilí, ponižovala je a fyzicky je týrala. Bohužel, až do neděle večer nevydaly tyto dvě zprávy vůbec žádné české sdělovací prostředky. Česká média tak selhala ve své roli kontrolora vznikající demokracie v České republice. Mediální spiknutí, v jehož rámci sdělovací prostředky zamlčely české veřejnosti, že v české policii vládne zavedená kultura násilí je nesmírně závažné." Tomáš Pecina doplnil: "Policejní brutalita vyvolala vlnu protestů v celé Evropě, před asi deseti ambasádami v různých zemích se konala protestní shromáždění, deníky, včetně tradičních a seriózních, jako francouzský Le Monde nebo britský Guardian, publikovaly drastická svědectví týraných osob." Brutalitu vůči zadrženým odložila Inspekce ministra vnitra ''ad acta'', ačkoliv ji potvrdil i Český helsinský výbor. O celé události posléze Eva Kunzová napsala diplomovou práci.
+
=== Provokace ===
 +
V rámci úsilí o vybudování policejního státu nový zákon o policii legalisoval provokaci tzv. "zkouškou spolehlivosti" – § 107 nového policejního zákona. Důvodová zpráva sice uvádí: "V souladu s obecnými právními zásadami nesmí jednání osoby, která zkoušku vůči policistovi či zaměstnanci provádí, vyvolat úmysl osoby spáchat protiprávní jednání a nesmí jím být ovlivněny přitěžující okolnosti (provokace je nepřípustná). Jednání osoby, která zkoušku provádí, musí mít charakter takového jednání, aby zkoušenou osobu nepodněcovalo k realizaci toho, co sama nemá v úmyslu konat." ale to je nutné dovodit výkladem, v § 107 nového policejního zákona taková právní norma výslovně obsažena není.
  
−
Vedení policie nezvládlo ani zásah proti hudební akci ''CzechTek 2005''. Zásah byl opět neadekvátní. Podle Heleny Svatošové: "Co se týče újmy účastníků, je adekvátní 100 zraněných osob (a zřejmě jeden mrtvý – pravděpodobně v souvislosti se zákrokem zasažen kamionem) ve vztahu k tj. případnému podílu těchto osobna trestném činu poškozování cizí věci (pokud by se skutková podstata naplnila, jednak s ohledem na výši škody i na naplnění znaků trestného činu – dle vyjádření novinářům policie nebyla v době zásahu schopna určit hranice pozemků (ČRo – Radiožurnál, 31. 7. 2005, 13 hod.)?"
+
Pod vlivem Věcí veřejných má být podle koaliční smlouvy 2010 ustanovení § 107 recipováno do právních předpisů upravujících veřejné úředníky: "Institut testů spolehlivosti podle §107 zákona o Policii využijeme pro stanovení obdobných testů pro další osoby působící v orgánech veřejné moci."
  
−
Individuálním excessem bylo zmlácení potomní poslankyně ''Kateřiny Jacques'' na demonstraci dne 1. května 2006. Dalším excessem byla kontrola zadržených členů Mladých sociálních demokratů 1. května 2007, zda v konečníku neukrývají zbraň.[http://bohumildolezal.zpravy.cz/texty/rs1290.html]
+
=== Excessy Policie České republiky ===
 +
: ''hlavní článek: [[Excessy Policie České republiky]]''
  
−
Kromě neznalosti trestního a správního práva se PČR vyznačuje fatální neznalostí jiných právních odvětví. Například se pokusila stíhat Jaroslava Čapka, advokáta Františka Oldřicha Kinského, jen proto, že "zamlčoval nebo zkresloval informace o určení národnosti".[http://www.novinky.cz/krimi/policie-odposlouchavala-kinskeho-advokata-nezakonne_124795_ijcm3.html] PČR tak prokázala neznalost toho, že je účelem soudního řízení zjistit skutkový stav. Dále netuší nic o tom, že hudební skupinu nelze zakázat.[http://www.nova.cz/zpravy/?83c=~krimi~&83e=DO22348&ex22348=video-bitka-neonacistu-s-policisty]
+
PČR je předmětem četných kritik pro časté porušování [[zákon]]a při svých zásazích proti skutečným či domnělým pachatelům trestných činů. Jsou výrazem toho, že se Policie České republiky nedokázala rozejít s dědictvím své totalitní minulosti, a chabé erudice jejích příslušníků. Nejčastěji policie porušuje [[lidská práva]] na demonstracích. Po téměř 10 letech soustavných excessů PČR lze uzavřít, že na chování PČR se nic nezměnilo.
  
−
Po téměř 10 letech soustavných excessů PČR lze uzavřít, že na chování PČR se nic nezměnilo.
+
== Četnictvo ==
 +
Četnictvo plní stejné úkoly jako policie, ale na rozdíl od ní bývá obvykle součástí [[armáda|armády]] nebo minimálně pod vojenským velením.
  
 
== {{Reference}} ==
 
== {{Reference}} ==
Řádka 32: Řádka 41:
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
* [[Zbraň]]
 
* [[Zbraň]]
 +
* [[Veřejný úřad#Excessy veřejných úřadů]]
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
Řádka 37: Řádka 47:
 
* [http://psp.cz/eknih/1946uns/tisky/T0377_01.htm Tisk č. 377]
 
* [http://psp.cz/eknih/1946uns/tisky/T0377_01.htm Tisk č. 377]
 
* [http://www.mvcr.cz/archivnictvi/archivmv/dejiny.html Historie SNB]
 
* [http://www.mvcr.cz/archivnictvi/archivmv/dejiny.html Historie SNB]
−
* Jeroným Klimeš: ''[http://jeronymklimes.webpark.cz/mojeprace/demonstrace.pdf Demonstrace ekoaktivistů 16.5.1998 z pohledu policejní psychologie]'' (PDF)
 
−
* Tomáš Pecina: ''[http://www.blisty.cz/files/isarc/0009/20000929d.html Globalizační demonstrace: poraženou stranou je česká veřejnost]''
 
−
* Marek Veselý: ''[http://www.blisty.cz/files/isarc/0010/20001002d.html Občanské právní hlídky předkládají nové důkazy: Policie se dopouštěla na služebně v Ocelářské ulici týrání zadržených]''
 
−
* Jan Čulík: ''[http://www.blisty.cz/files/isarc/0010/20001009d.html Česká média potlačují informace o policejní brutalitě]''
 
−
* Tomáš Pecina: ''[http://www.blisty.cz/files/isarc/0010/20001018d.html Buďte na nás přísnější, žádají Češi svou policii]''
 
−
* Jana Chržová: ''[http://www.blisty.cz/files/isarc/0010/20001026d.html Je jasné, že k brutalitě docházelo, nyní je třeba zjistit v jakém rozsahu]''
 
−
* ''[http://www.blisty.cz/art/28211.html "Já nebudu někde na internetu, kurva"]''
 
−
* Eva Kunzová: ''[http://www.blisty.cz/art/files/2002/10/08/kunzova.pdf Mediální konstrukce reality: případ zasedání MMF a SB v Praze]'' (PDF)
 
−
* Helena Svatošová: ''[http://www.blisty.cz/art/24342.html Czechtek a paragrafy. Kde Policie ČR porušila zákon a jak se mohou postižení účinně bránit]''
 
−
 
 
[[Kategorie:Správní právo]]
 
[[Kategorie:Správní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]

Aktuální verse z 9. 5. 2016, 15:24

Policie je bezpečnostní sbor, jehož úkolem je střežit veřejný pořádek. Kromě toho její neuniformovaná složka, kriminální policie (detektivové), pátrá po pachatelích trestných činů – odhaluje (detekuje) je.

Slovo pochází z latinského výrazu politia (občanská správa), který byl převzat z řeckého slova πολιτεία, který znamená vláda nebo správa a je odvozen ze slova πόλις (město).

Historie a současný stav

Policie měla služebny ve městech, četnictvo na venkově. V roce 1947 byl zřízen Sbor národní bezpečnosti (SNB), čímž byl legalisován faktický stav vzniklý na základě rozhodnutí košické vlády v roce 1945. Součástí SNB byla uniformovaná Veřejná bezpečnost (VB) a tajná Státní bezpečnost (StB).

V ČR se policie rozpadá na Policii České republiky (PČR nebo též P. ČR[1]) a četné obecní (v naprosté většině případů městské) policie. PČR, neformálně též republiková policie, nevhodně státní policie, byla zřízena zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Nyní se řídí zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Služební poměr v PČR se řídil zákonem ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a nyní se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Republiková policie má v mnoha oblastech překryv kompetencí s obecní policií. Proto by bylo záhodno oba sbory reformovat. Republiková policie by měla místo krajské struktury být centralisována po vzoru FBI na národní policii, v jejíž gesci by bylo pátrání po těžkých zločinech. Ostatní veřejnoprávní delikty, od přestupků, přes přečiny až po obyčejné zločiny, by měly být v gesci městských policií. Každá městská policie by měla mít v okrsku všechny okolní vesnice.

Jako každé krajské ředitelství policie, má KŘP hlavního města Prahy službu kriminální policie a vyšetřování. Její odbor obecné kriminality se dělí na tato oddělení:[2]

  1. vraždy
  2. loupeže
  3. mravnostní delikty
  4. krádeže aut
  5. majetkové delikty
  6. pátrání po osobách a věcech
  7. výjezdová skupina
  8. drogové delikty
  9. protiextremistické

Provokace

V rámci úsilí o vybudování policejního státu nový zákon o policii legalisoval provokaci tzv. "zkouškou spolehlivosti" – § 107 nového policejního zákona. Důvodová zpráva sice uvádí: "V souladu s obecnými právními zásadami nesmí jednání osoby, která zkoušku vůči policistovi či zaměstnanci provádí, vyvolat úmysl osoby spáchat protiprávní jednání a nesmí jím být ovlivněny přitěžující okolnosti (provokace je nepřípustná). Jednání osoby, která zkoušku provádí, musí mít charakter takového jednání, aby zkoušenou osobu nepodněcovalo k realizaci toho, co sama nemá v úmyslu konat." ale to je nutné dovodit výkladem, v § 107 nového policejního zákona taková právní norma výslovně obsažena není.

Pod vlivem Věcí veřejných má být podle koaliční smlouvy 2010 ustanovení § 107 recipováno do právních předpisů upravujících veřejné úředníky: "Institut testů spolehlivosti podle §107 zákona o Policii využijeme pro stanovení obdobných testů pro další osoby působící v orgánech veřejné moci."

Excessy Policie České republiky

hlavní článek: Excessy Policie České republiky

PČR je předmětem četných kritik pro časté porušování zákona při svých zásazích proti skutečným či domnělým pachatelům trestných činů. Jsou výrazem toho, že se Policie České republiky nedokázala rozejít s dědictvím své totalitní minulosti, a chabé erudice jejích příslušníků. Nejčastěji policie porušuje lidská práva na demonstracích. Po téměř 10 letech soustavných excessů PČR lze uzavřít, že na chování PČR se nic nezměnilo.

Četnictvo

Četnictvo plní stejné úkoly jako policie, ale na rozdíl od ní bývá obvykle součástí armády nebo minimálně pod vojenským velením.

Prameny a literatura

  • zákon č. 299/1920 Sb. z. a n., o četnictvu
  • zákon č. 149/1947 Sb., o národní bezpečnosti

Vizte též

Další odkazy

Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Policie&oldid=18498"