Diskriminace: Porovnání verzí
d (Typo) |
(Přesto je však v ČR zákaz nerovného zacházení široce porušován a soudy toto porušování aprobují, např. v ''Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž v. Česká biskupská konference'': "Stejně tak je plně věcí) |
||
| (Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Diskriminace''' ( | + | '''Diskriminace''' (z lat. ''discriminare'' = rozlišovat, odlišovat) je termín se širokým a ne zcela ustáleným významovým polem. V právu se používá pro nerovný přístup založený na rasových, věkových, sociálních nebo dalších podobných, [[zákon]]em či přímo [[ústava|ústavou]] vesměs zapovězených kritériích. |
| − | Zákaz diskriminace je [[ | + | Zákaz diskriminace je [[lidské právo|lidským právem]] vtěleným do čl. 3 odst. 1 [[LZPS|Listiny základních práv a svobod]]: |
| − | :<cite>Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti | + | :<cite>Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.</cite> |
| − | Obdobná úprava je obsažena rovněž | + | Obdobná úprava je obsažena rovněž v čl. 14 evropské [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]] (Úmluva). Tyto dva zákazy však směřují pouze k diskriminaci v uplatňování [[základní práva|základních práv]], zákaz obecný, vyjádřený ve Dvanáctém dodatkovém protokolu k Úmluvě, se na české občany nevztahuje, neboť [[Česká republika]] k tomuto [[opční protokol|opčnímu protokolu]] nepřistoupila. |
| − | Povinnost nediskriminačního přístupu je přesto zakotvena | + | Povinnost nediskriminačního přístupu je přesto zakotvena v některých [[zákon]]ech, příkladmo v ustanovení § 1 odst. 4 starého [[zákoník práce|zákoníku práce]] a § 16 nového zákoníku práce; další záruky poskytují předpisy [[evropské právo|evropského práva]]. Přesto je však v ČR zákaz nerovného zacházení široce porušován a soudy toto porušování aprobují, např. v ''Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž v. Česká biskupská konference'': "Stejně tak je plně věcí církve, zda bude souhlas udělen všem vinařům, kteří tyto podmínky splní, nebo pouze některým, a na základě jakých kritérií budou tito „někteří“ vybráni, neboť výběr toho, jaké konkrétní víno bude k bohoslužebným obřadům používáno, je přirozeně vnitřní věcí církve. Proto je výhradně vnitřní věcí církve i to, komu bude udělen souhlas ve smyslu § 16 odst. 6 zákona o vinohradnictví a vinařství, neboť právě označení produktu za mešní víno je základní, byť nikoliv nutně jedinou, cestou, podle níž může konkrétní duchovní rozeznat, zda dané víno pro bohoslužbu používat smí či nikoliv."[http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=anonymZneni&id=8762] |
== Druhy diskriminace == | == Druhy diskriminace == | ||
Základním dělením je rozlišování positivní a negativní diskriminaci: | Základním dělením je rozlišování positivní a negativní diskriminaci: | ||
| − | * '''Positivní diskriminace''' znamená zvýhodňování na základě diskriminačního kritéria. Termín positivní diskriminace se | + | * '''Negativní diskriminace''' znamená diskriminační znevýhodňování. Je zakázána. |
| − | + | * '''Positivní diskriminace''' znamená zvýhodňování na základě diskriminačního kritéria. Je za určitých podmínek povolena. Termín positivní diskriminace se v českém kontextu rovněž užívá jako překlad anglického ''affirmative action'', tzn. opatření směřují k vyrovnání sociálních rozdílů záměrným zvýhodňováním tradičně znevýhodňované skupiny. V anglosaském kontextu pojem ''positive discrimination'' není tak častý a je používán spíše v negativním významu. | |
| − | Toto dělení, ač běžně užívané, nemá jasnou vnitřní logiku, neboť každé diskriminační kritérium je zároveň positivní a negativní: např. | + | Toto dělení, ač běžně užívané, nemá podle některých jasnou vnitřní logiku, neboť každé diskriminační kritérium je zároveň positivní a negativní: např. zvýhodňují-li se v jisté profesi muži, představuje to [[korelace|korelativní]] znevýhodňování žen. Kritici odpovídají, že každý bipolární pojem je positivní pro jednu stranu a negativní pro opačnou stranu, [[cf.]] pohledávka / dluh. Podle některých je rozumné je používat lze pouze v případě, že kritérium dělí populaci na výrazně nerovnoměrné skupiny, např. je-li rozhodují-li české [[soud]]y v případě Romů o uvalení [[vazba|vazby]] výrazně častěji než u neromského obyvatelstva, jedná se o negativní diskriminaci Romů, naopak zastoupení homosexuálů v určitém [[podnik]]u převyšující jejich počet v běžné populaci svědčí o negativní diskriminaci heterosexuálů. |
| − | Diskriminace se | + | Cílem boje proti diskriminace je rovné zastoupení všech znevýhodněných menšin. |
| − | * '''Přímá diskriminace''' je opatření, | + | |
| − | * '''Nepřímá diskriminace''' je zdánlivě neutrální opatření, které je | + | Diskriminace se rozděluje na '''přímou''' a '''nepřímou''': |
| + | * '''Přímá diskriminace''' je opatření, v jehož přímém důsledku dochází k diskriminačnímu následku (např. ženy na [[mateřská dovolená|mateřské dovolené]] dostanou hromadně [[výpověď]] z [[pracovní poměr|pracovního poměru]]). | ||
| + | * '''Nepřímá diskriminace''' je zdánlivě neutrální opatření, které je však ve svých důsledcích diskriminační – příkladem je rozhodnutí o posunu začátku pracovní doby o 10 minut, takže přespolní zaměstnanci, kteří dojíždějí do zaměstnání hromadnou dopravou, začátek pracovní doby nemohou stihnout. | ||
| + | |||
| + | Podle diskriminačního kritéria se rozeznává diskriminace '''rasová''', '''ethnická''', '''podle pohlaví''' atd.; tento výčet však nikdy nemůže být úplný. | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [[Zdeněk Kühn]]: [http://jinepravo.blogspot.com/2009/06/nalez-us-ve-veci-vekove-diskriminace.html Nález ÚS ve věci věkové diskriminace] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Lidská práva]] | ||
| + | [[Kategorie:Veřejné právo]] | ||
| + | [[Kategorie:Pracovní právo]] | ||
Aktuální verse z 2. 7. 2009, 15:39
Diskriminace (z lat. discriminare = rozlišovat, odlišovat) je termín se širokým a ne zcela ustáleným významovým polem. V právu se používá pro nerovný přístup založený na rasových, věkových, sociálních nebo dalších podobných, zákonem či přímo ústavou vesměs zapovězených kritériích.
Zákaz diskriminace je lidským právem vtěleným do čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod:
- Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Obdobná úprava je obsažena rovněž v čl. 14 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Tyto dva zákazy však směřují pouze k diskriminaci v uplatňování základních práv, zákaz obecný, vyjádřený ve Dvanáctém dodatkovém protokolu k Úmluvě, se na české občany nevztahuje, neboť Česká republika k tomuto opčnímu protokolu nepřistoupila.
Povinnost nediskriminačního přístupu je přesto zakotvena v některých zákonech, příkladmo v ustanovení § 1 odst. 4 starého zákoníku práce a § 16 nového zákoníku práce; další záruky poskytují předpisy evropského práva. Přesto je však v ČR zákaz nerovného zacházení široce porušován a soudy toto porušování aprobují, např. v Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž v. Česká biskupská konference: "Stejně tak je plně věcí církve, zda bude souhlas udělen všem vinařům, kteří tyto podmínky splní, nebo pouze některým, a na základě jakých kritérií budou tito „někteří“ vybráni, neboť výběr toho, jaké konkrétní víno bude k bohoslužebným obřadům používáno, je přirozeně vnitřní věcí církve. Proto je výhradně vnitřní věcí církve i to, komu bude udělen souhlas ve smyslu § 16 odst. 6 zákona o vinohradnictví a vinařství, neboť právě označení produktu za mešní víno je základní, byť nikoliv nutně jedinou, cestou, podle níž může konkrétní duchovní rozeznat, zda dané víno pro bohoslužbu používat smí či nikoliv."[1]
Druhy diskriminace
Základním dělením je rozlišování positivní a negativní diskriminaci:
- Negativní diskriminace znamená diskriminační znevýhodňování. Je zakázána.
- Positivní diskriminace znamená zvýhodňování na základě diskriminačního kritéria. Je za určitých podmínek povolena. Termín positivní diskriminace se v českém kontextu rovněž užívá jako překlad anglického affirmative action, tzn. opatření směřují k vyrovnání sociálních rozdílů záměrným zvýhodňováním tradičně znevýhodňované skupiny. V anglosaském kontextu pojem positive discrimination není tak častý a je používán spíše v negativním významu.
Toto dělení, ač běžně užívané, nemá podle některých jasnou vnitřní logiku, neboť každé diskriminační kritérium je zároveň positivní a negativní: např. zvýhodňují-li se v jisté profesi muži, představuje to korelativní znevýhodňování žen. Kritici odpovídají, že každý bipolární pojem je positivní pro jednu stranu a negativní pro opačnou stranu, cf. pohledávka / dluh. Podle některých je rozumné je používat lze pouze v případě, že kritérium dělí populaci na výrazně nerovnoměrné skupiny, např. je-li rozhodují-li české soudy v případě Romů o uvalení vazby výrazně častěji než u neromského obyvatelstva, jedná se o negativní diskriminaci Romů, naopak zastoupení homosexuálů v určitém podniku převyšující jejich počet v běžné populaci svědčí o negativní diskriminaci heterosexuálů.
Cílem boje proti diskriminace je rovné zastoupení všech znevýhodněných menšin.
Diskriminace se rozděluje na přímou a nepřímou:
- Přímá diskriminace je opatření, v jehož přímém důsledku dochází k diskriminačnímu následku (např. ženy na mateřské dovolené dostanou hromadně výpověď z pracovního poměru).
- Nepřímá diskriminace je zdánlivě neutrální opatření, které je však ve svých důsledcích diskriminační – příkladem je rozhodnutí o posunu začátku pracovní doby o 10 minut, takže přespolní zaměstnanci, kteří dojíždějí do zaměstnání hromadnou dopravou, začátek pracovní doby nemohou stihnout.
Podle diskriminačního kritéria se rozeznává diskriminace rasová, ethnická, podle pohlaví atd.; tento výčet však nikdy nemůže být úplný.
