Právní předpis: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Právní předpis''' je soubor obecně závazných [[právní norma|právních norem]], které tvoří součást [[právní řád|právního řádu]]. | '''Právní předpis''' je soubor obecně závazných [[právní norma|právních norem]], které tvoří součást [[právní řád|právního řádu]]. | ||
| − | + | V českém právu existují následující druhy právních předpisů: | |
# zákony | # zákony | ||
| − | #* [[ústavní zákon]], zejména [[Ústava]]. Je pochybné, že zákon | + | #* [[ústavní zákon]], zejména [[Ústava]]. Je pochybné, že zákon o ústavním soudu nemá postavení ústavního zákona. |
#* [[zákon]] | #* [[zákon]] | ||
#* [[zákonné opatření Senátu]] | #* [[zákonné opatření Senátu]] | ||
| − | # nařízení | + | # nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy) |
#* [[vládní nařízení]] | #* [[vládní nařízení]] | ||
#* [[vyhláška]] ([[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]], obvykle [[ministerstvo|ministerstva]], nebo [[ČNB|České národní banky]]) | #* [[vyhláška]] ([[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]], obvykle [[ministerstvo|ministerstva]], nebo [[ČNB|České národní banky]]) | ||
| − | #* [[vyhláška]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – | + | #* [[vyhláška]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v samostatné působnosti |
| − | #* [[nařízení]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – | + | #* [[nařízení]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v přenesené působnosti |
# právními předpisy ''sui generis'' jsou i některá normativní rozhodnutí [[president]]a republiky | # právními předpisy ''sui generis'' jsou i některá normativní rozhodnutí [[president]]a republiky | ||
#* o vyhlášení [[amnestie]] | #* o vyhlášení [[amnestie]] | ||
#* o přenesení [[působnost]]i při sjednávání [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]] | #* o přenesení [[působnost]]i při sjednávání [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]] | ||
| − | [[Listina základních práv a svobod]] byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu [[:cs:ČSFR|federace]] | + | [[Listina základních práv a svobod]] byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu [[:cs:ČSFR|federace]] v roce [[:cs:1992|1992]] pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována [[usnesení]]m předsednictva [[ČNR|České národní rady]] jako součást [[ústavní řád|ústavního pořádku]]. Tím se Listině dostalo v [[právní řád|právním řádu]] [[ČR|České republiky]] zcela atypického, výlučného postavení. |
| − | Součástí [[právní řád|právního řádu]] a právním předpisem | + | Součástí [[právní řád|právního řádu]] a právním předpisem v širším smyslu jsou i [[Parlament]]em [[ratifikace|ratifikované]] a vyhlášené [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]] a po vstupu České republiky do [[:cs:EU|Evropské unie]] v r. [[:cs:2004|2004]] i tzv. [[samovykonatelnost|samovykonatelná]] ustanovení [[unijní legislativa|unijní legislativy]]. |
| + | |||
| + | == Dělení právních předpisů == | ||
| + | Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy se dělí na dva základní druhy: | ||
| + | * '''Originární''' (neodvozený) právní předpis upravuje společenské vztahy přímo na základě [[Ústava|ústavního]] zmocnění a může tak činit i tam, kde úprava dosud neexistovala, tj. ''prater legem''. Ani originární právní předpis nesmí však stát ''praeter constitutionem'', mimo rámec [[Ústava|Ústavy]]. Příkladem originárního právního předpisu je [[zákon]]. | ||
| + | * '''Odvozený''' (prováděcí) právní předpis provádí právní předpis vyšší právní síly, např. [[nařízení]] [[vlády]] provádí [[zákon]]. Odvozená úprava musí být ''secundum et intra legem'', podle zákona a v jeho mezích. | ||
| + | |||
| + | Z theoretického hlediska existuje spor o povahu obecních [[vyhláška|vyhlášek]]. Ty jsou vydávány na základě ústavního zmocnění, avšak rozsah jejich normotvorné legitimace je - poměrně volně - vymezen [[obecní zřízení|obecním zřízením]]. Prováděcím předpisem obecního řízení však tyto vyhlášky nejsou. Nelze je proto bez výhrad zařadit ani mezi originární, ani mezi odvozené právní předpisy. | ||
== Struktura právního předpisu == | == Struktura právního předpisu == | ||
| − | Je upravena | + | Je upravena v čl. 25 [[legislativní pravidla vlády|legislativních pravidel]]: |
# části '''(„ČÁST PRVNÍ“)''' | # části '''(„ČÁST PRVNÍ“)''' | ||
# hlavy („HLAVA I“) | # hlavy („HLAVA I“) | ||
# díly ''(„Díl 1“)'' | # díly ''(„Díl 1“)'' | ||
# oddíly („Oddíl 1“) | # oddíly („Oddíl 1“) | ||
Verse z 15. 10. 2005, 09:32
Právní předpis je soubor obecně závazných právních norem, které tvoří součást právního řádu.
V českém právu existují následující druhy právních předpisů:
- zákony
- ústavní zákon, zejména Ústava. Je pochybné, že zákon o ústavním soudu nemá postavení ústavního zákona.
- zákon
- zákonné opatření Senátu
- nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy)
- vládní nařízení
- vyhláška (ústředního správního úřadu, obvykle ministerstva, nebo České národní banky)
- vyhláška (obce nebo kraje) – v samostatné působnosti
- nařízení (obce nebo kraje) – v přenesené působnosti
- právními předpisy sui generis jsou i některá normativní rozhodnutí presidenta republiky
- o vyhlášení amnestie
- o přenesení působnosti při sjednávání mezinárodních smluv
Listina základních práv a svobod byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu federace v roce 1992 pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována usnesením předsednictva České národní rady jako součást ústavního pořádku. Tím se Listině dostalo v právním řádu České republiky zcela atypického, výlučného postavení.
Součástí právního řádu a právním předpisem v širším smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy a po vstupu České republiky do Evropské unie v r. 2004 i tzv. samovykonatelná ustanovení unijní legislativy.
Dělení právních předpisů
Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy se dělí na dva základní druhy:
- Originární (neodvozený) právní předpis upravuje společenské vztahy přímo na základě ústavního zmocnění a může tak činit i tam, kde úprava dosud neexistovala, tj. prater legem. Ani originární právní předpis nesmí však stát praeter constitutionem, mimo rámec Ústavy. Příkladem originárního právního předpisu je zákon.
- Odvozený (prováděcí) právní předpis provádí právní předpis vyšší právní síly, např. nařízení vlády provádí zákon. Odvozená úprava musí být secundum et intra legem, podle zákona a v jeho mezích.
Z theoretického hlediska existuje spor o povahu obecních vyhlášek. Ty jsou vydávány na základě ústavního zmocnění, avšak rozsah jejich normotvorné legitimace je - poměrně volně - vymezen obecním zřízením. Prováděcím předpisem obecního řízení však tyto vyhlášky nejsou. Nelze je proto bez výhrad zařadit ani mezi originární, ani mezi odvozené právní předpisy.
Struktura právního předpisu
Je upravena v čl. 25 legislativních pravidel:
- části („ČÁST PRVNÍ“)
- hlavy („HLAVA I“)
- díly („Díl 1“)
- oddíly („Oddíl 1“)
