Právní předpis: Porovnání verzí
(Formulace) |
(přesun z Nařízení + copyedit) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Právní předpis''' (normativní [[právní akt]]) je soubor obecně závazných [[právní norma|právních norem]], které tvoří součást [[právní řád|právního řádu]]. | '''Právní předpis''' (normativní [[právní akt]]) je soubor obecně závazných [[právní norma|právních norem]], které tvoří součást [[právní řád|právního řádu]]. | ||
| − | + | == Druhy právních předpisů == | |
# zákony | # zákony | ||
| − | #* [[ústavní zákon]], zejména [[Ústava]]. Je pochybné, že postavení ústavního zákona nemá zákon | + | #* [[ústavní zákon]], zejména [[Ústava]]. Je pochybné, že postavení ústavního zákona nemá zákon o [[Ústavní soud|Ústavním soudu]]. |
#* [[zákon]] | #* [[zákon]] | ||
#* [[zákonné opatření Senátu]] | #* [[zákonné opatření Senátu]] | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
#* [[vládní nařízení]] | #* [[vládní nařízení]] | ||
#* [[vyhláška]] ([[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]], obvykle [[ministerstvo|ministerstva]], nebo [[ČNB|České národní banky]]) | #* [[vyhláška]] ([[ústřední správní úřad|ústředního správního úřadu]], obvykle [[ministerstvo|ministerstva]], nebo [[ČNB|České národní banky]]) | ||
| − | #* [[vyhláška|obecně závazná vyhláška]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – | + | #* [[vyhláška|obecně závazná vyhláška]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v samostatné působnosti; název "obecně závazná" vznikl doslovnou citací [[Ústava|Ústavy]] a je zřejmým [[:cs:pleonasmus|pleonasmem]]. |
| − | #* [[nařízení]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – | + | #* [[nařízení]] ([[obec|obce]] nebo [[kraj]]e) – v přenesené působnosti. |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [[Listina základních práv a svobod]] byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu [[:cs:ČSFR|federace]] | + | [[Listina základních práv a svobod]] byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu [[:cs:ČSFR|federace]] v roce [[:cs:1992|1992]] pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována [[usnesení]]m předsednictva [[ČNR|České národní rady]] jako součást [[ústavní řád|ústavního pořádku]]. Tím se Listině dostalo v [[právní řád|právním řádu]] [[ČR|České republiky]] zcela atypického, výlučného postavení. |
| − | Součástí [[právní řád|právního řádu]] a právním předpisem | + | Součástí [[právní řád|právního řádu]] a právním předpisem v širším smyslu jsou i [[Parlament]]em [[ratifikace|ratifikované]] a vyhlášené [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]] a po vstupu České republiky do [[:cs:EU|Evropské unie]] v r. [[:cs:2004|2004]] i tzv. [[samovykonatelnost|samovykonatelná]] ustanovení [[unijní legislativa|unijní legislativy]]. |
| + | |||
| + | == Struktura právního předpisu == | ||
| + | Je upravena v čl. 25 [[legislativní pravidla vlády|legislativních pravidel]]: | ||
| + | # části '''(„ČÁST PRVNÍ“)''' | ||
| + | # hlavy („HLAVA I“) | ||
| + | # díly ''(„Díl 1“)'' | ||
| + | # oddíly („Oddíl 1“) | ||
== Dělení právních předpisů == | == Dělení právních předpisů == | ||
Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy dělí na dva základní druhy: | Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy dělí na dva základní druhy: | ||
| − | * '''Originární''' ( | + | * '''Originární''' (původní) právní předpis upravuje společenské vztahy přímo na základě [[Ústava|ústavního]] zmocnění a může tak činit i tam, kde úprava dosud neexistovala, tj. v případě nařízení ''praeter legem''. Ani originární právní předpis nesmí však stát ''contra constitutionem'', být v rozporu s [[Ústava|Ústavou]]. Příkladem originárního právního předpisu je [[zákon]]. |
| − | * ''' | + | * '''Derivativní''' (odvozený, prováděcí) právní předpis provádí právní předpis vyšší právní síly, na jehož základě byl vydán, např. [[nařízení]] [[vláda|vlády]] provádí [[zákon]]. Odvozená úprava musí být ''secundum et intra legem'', na základě zákona a v jeho mezích. |
| + | |||
| + | V nauce existuje spor o povahu [[obec]]ních [[vyhláška|vyhlášek]]. Ty jsou vydávány na základě ústavního zmocnění, avšak rozsah jejich normotvorné legitimace je - poměrně volně - vymezen [[obecní zřízení|obecním zřízením]]. Prováděcím předpisem obecního řízení však tyto vyhlášky nejsou. Nelze je proto bez výhrad zařadit ani mezi originární, ani mezi odvozené právní předpisy. Ještě silnější omezení dopadá na [[kraj]]ské [[vyhláška|vyhlášky]], jimiž smějí být ukládány povinnosti, jen pokud to výslovně stanoví [[zákon]]. | ||
| + | |||
| + | Někdy se hovoří o druhém dělení právních předpisů, na '''primární''' a '''sekundární''', takže ve spojení s dělením na originární a neoriginární předpisy vznikají celkem čtyři skupiny právních předpisů. Význam tak složitého dělení je však spíše jen theoretický. | ||
| + | |||
| + | === Konkrétní typy nařízení === | ||
| + | * [[vládní nařízení]], v dikci platného právního řádu ''nařízení vlády'' jako pozůstatek federace. Vydává ho [[vláda]]. | ||
| + | * [[vyhláška]] ministerstva. Původně nebyla považována za právní předpis, cf. vyhlášky, jímž se publikovaly mezinárodní smlouvy. Nyní tuto funkci vyhlášek převzala [[sdělení]]. | ||
| + | * vyhláška [[obec|obce]] nebo [[kraj]]e. Je vydávána v samostatné působnosti, a proto bývá považována za originární předpis. | ||
| + | * nařízení [[obec|obce]] nebo [[kraj]]e. Je vydáváno v přenesené působnosti, a proto je jednoznačně považováno za odvozený předpis. | ||
| − | + | V případě obcí a krajů upravuje nařízení záležitosti v [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] obce nebo kraje, čímž se liší od [[vyhláška|vyhlášky]], která se týká [[samostatná působnost|samostatné působnosti]] obce. Vládní nařízení se svou právní povahou podobají [[vyhláška|vyhláškám]] ústředních správních úřadů. Rozdíl spočívá v tom, že vláda k vydání nařízení nemusí být výslovně zmocněna zákonem, její pravomoc vyplývá přímo z [[Ústava|Ústavy]] a může nařízením provést kterýkoli zákon i bez výslovného zákonného zmocnění (v praxi se však této možnosti nevyužívá). | |
| − | + | == Obecně konkrétní akty == | |
| + | Jsou akty na pomezí právního předpisu a rozhodnutí. Jedná se zejména o některá normativní rozhodnutí [[president]]a republiky: | ||
| + | * o vyhlášení [[amnestie]] | ||
| + | * o přenesení [[působnost]]i při sjednávání [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]] | ||
| + | * dopravní značky | ||
| − | + | {{Pralit}} | |
| − | + | * Dušan Hendrych et al.: ''Správní právo. Obecná část.'' | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verse z 17. 10. 2005, 18:40
Právní předpis (normativní právní akt) je soubor obecně závazných právních norem, které tvoří součást právního řádu.
Obsah
Druhy právních předpisů
- zákony
- ústavní zákon, zejména Ústava. Je pochybné, že postavení ústavního zákona nemá zákon o Ústavním soudu.
- zákon
- zákonné opatření Senátu
- nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy)
- vládní nařízení
- vyhláška (ústředního správního úřadu, obvykle ministerstva, nebo České národní banky)
- obecně závazná vyhláška (obce nebo kraje) – v samostatné působnosti; název "obecně závazná" vznikl doslovnou citací Ústavy a je zřejmým pleonasmem.
- nařízení (obce nebo kraje) – v přenesené působnosti.
Listina základních práv a svobod byla vyhlášena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Ten po rozpadu federace v roce 1992 pozbyl statusu ústavního zákona, avšak Listina samotná byla republikována usnesením předsednictva České národní rady jako součást ústavního pořádku. Tím se Listině dostalo v právním řádu České republiky zcela atypického, výlučného postavení.
Součástí právního řádu a právním předpisem v širším smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy a po vstupu České republiky do Evropské unie v r. 2004 i tzv. samovykonatelná ustanovení unijní legislativy.
Struktura právního předpisu
Je upravena v čl. 25 legislativních pravidel:
- části („ČÁST PRVNÍ“)
- hlavy („HLAVA I“)
- díly („Díl 1“)
- oddíly („Oddíl 1“)
Dělení právních předpisů
Podle rozsahu normotvorné legitimace se právní předpisy dělí na dva základní druhy:
- Originární (původní) právní předpis upravuje společenské vztahy přímo na základě ústavního zmocnění a může tak činit i tam, kde úprava dosud neexistovala, tj. v případě nařízení praeter legem. Ani originární právní předpis nesmí však stát contra constitutionem, být v rozporu s Ústavou. Příkladem originárního právního předpisu je zákon.
- Derivativní (odvozený, prováděcí) právní předpis provádí právní předpis vyšší právní síly, na jehož základě byl vydán, např. nařízení vlády provádí zákon. Odvozená úprava musí být secundum et intra legem, na základě zákona a v jeho mezích.
V nauce existuje spor o povahu obecních vyhlášek. Ty jsou vydávány na základě ústavního zmocnění, avšak rozsah jejich normotvorné legitimace je - poměrně volně - vymezen obecním zřízením. Prováděcím předpisem obecního řízení však tyto vyhlášky nejsou. Nelze je proto bez výhrad zařadit ani mezi originární, ani mezi odvozené právní předpisy. Ještě silnější omezení dopadá na krajské vyhlášky, jimiž smějí být ukládány povinnosti, jen pokud to výslovně stanoví zákon.
Někdy se hovoří o druhém dělení právních předpisů, na primární a sekundární, takže ve spojení s dělením na originární a neoriginární předpisy vznikají celkem čtyři skupiny právních předpisů. Význam tak složitého dělení je však spíše jen theoretický.
Konkrétní typy nařízení
- vládní nařízení, v dikci platného právního řádu nařízení vlády jako pozůstatek federace. Vydává ho vláda.
- vyhláška ministerstva. Původně nebyla považována za právní předpis, cf. vyhlášky, jímž se publikovaly mezinárodní smlouvy. Nyní tuto funkci vyhlášek převzala sdělení.
- vyhláška obce nebo kraje. Je vydávána v samostatné působnosti, a proto bývá považována za originární předpis.
- nařízení obce nebo kraje. Je vydáváno v přenesené působnosti, a proto je jednoznačně považováno za odvozený předpis.
V případě obcí a krajů upravuje nařízení záležitosti v přenesené působnosti obce nebo kraje, čímž se liší od vyhlášky, která se týká samostatné působnosti obce. Vládní nařízení se svou právní povahou podobají vyhláškám ústředních správních úřadů. Rozdíl spočívá v tom, že vláda k vydání nařízení nemusí být výslovně zmocněna zákonem, její pravomoc vyplývá přímo z Ústavy a může nařízením provést kterýkoli zákon i bez výslovného zákonného zmocnění (v praxi se však této možnosti nevyužívá).
Obecně konkrétní akty
Jsou akty na pomezí právního předpisu a rozhodnutí. Jedná se zejména o některá normativní rozhodnutí presidenta republiky:
- o vyhlášení amnestie
- o přenesení působnosti při sjednávání mezinárodních smluv
- dopravní značky
- Dušan Hendrych et al.: Správní právo. Obecná část.
