Svěcení: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Typo) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Svěcení''' neboli '''ordinace''' (lat. ''ordinatio''; angl./fr. ''ordination'', něm. ''Weihe'') je [[církev]]ní [[svátost]], při níž je svěcenci trvalým a nezměnitelným způsobem udělena duchovní hodnost (''ordo''): z [[laik]]a se stává [[jáhen]], z jáhna [[kněz]], popř. z kněze [[biskup]]. | '''Svěcení''' neboli '''ordinace''' (lat. ''ordinatio''; angl./fr. ''ordination'', něm. ''Weihe'') je [[církev]]ní [[svátost]], při níž je svěcenci trvalým a nezměnitelným způsobem udělena duchovní hodnost (''ordo''): z [[laik]]a se stává [[jáhen]], z jáhna [[kněz]], popř. z kněze [[biskup]]. | ||
| − | V češtině se | + | V češtině se pro všechny tři úkony užívá pojmu "svěcení", avšak latina (a s ní řada dalších jazyků) užívá pro biskupské svěcení zvláštní výraz: ''consecratio'' (v češtině '''konsekrace'''). |
Světit je oprávněn pouze řádně konsekrovaný biskup a svěcení lze podle [[kanonické právo|kanonického práva]] udělit pouze [[křest|pokřtěnému]] (''[[ad validitatem]]'') a [[biřmování|biřmovanému]] (''[[ad liceitatem]]'') muži; římskokatholická církev svěcení žen dosud nepřipustila a vysvěcené ženy spolu s jejich biskupy-světiteli [[exkomunikace|exkomunikuje]]. | Světit je oprávněn pouze řádně konsekrovaný biskup a svěcení lze podle [[kanonické právo|kanonického práva]] udělit pouze [[křest|pokřtěnému]] (''[[ad validitatem]]'') a [[biřmování|biřmovanému]] (''[[ad liceitatem]]'') muži; římskokatholická církev svěcení žen dosud nepřipustila a vysvěcené ženy spolu s jejich biskupy-světiteli [[exkomunikace|exkomunikuje]]. | ||
Aktuální verse z 28. 2. 2007, 17:38
Svěcení neboli ordinace (lat. ordinatio; angl./fr. ordination, něm. Weihe) je církevní svátost, při níž je svěcenci trvalým a nezměnitelným způsobem udělena duchovní hodnost (ordo): z laika se stává jáhen, z jáhna kněz, popř. z kněze biskup.
V češtině se pro všechny tři úkony užívá pojmu "svěcení", avšak latina (a s ní řada dalších jazyků) užívá pro biskupské svěcení zvláštní výraz: consecratio (v češtině konsekrace).
Světit je oprávněn pouze řádně konsekrovaný biskup a svěcení lze podle kanonického práva udělit pouze pokřtěnému (ad validitatem) a biřmovanému (ad liceitatem) muži; římskokatholická církev svěcení žen dosud nepřipustila a vysvěcené ženy spolu s jejich biskupy-světiteli exkomunikuje.
Za jistých okolností lze vysvětit i ženatého muže, avšak pouze na trvalého (doživotního) jáhna.
Codex Iuris Canonici vypočítává přesné požadavky na adepty jednotlivých stupňů svěcení, z hlediska věku, vzdělání a procedury, kterou musí před přijetím svátosti podstoupit.
V běžném jazyce se hovoří i o "svěcení" kostela, liturgických předmětů apod. Zde však nejde o svěcení, nýbrž o svátostinu zasvěcení, popř. žehnání.
