Prekluse: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d (Link) |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Prekluse''' je [[soukromé právo|soukromoprávní]] [[právní institut|institut]] podobný [[promlčení]], jehož účelem je ochrana [[dlužník]]a před vymáháním starých [[dluh]]ů. Stanoví-li [[zákon]], že určité právo musí být vykonáno v určité [[lhůta|lhůtě]], po jejím uplynutí toto právo zaniká | + | '''Prekluse''' (zánik práva; z lat. ''prae-'' + ''claudere'' = zavřít) je [[soukromé právo|soukromoprávní]] [[právní institut|institut]] podobný [[promlčení]], jehož účelem je ochrana [[dlužník]]a před vymáháním starých [[dluh]]ů. Stanoví-li [[zákon]], že určité právo musí být vykonáno v určité [[lhůta|lhůtě]], po jejím uplynutí toto právo zaniká – prekluduje se. |
Na rozdíl od [[promlčení]] však není prekluse obecná, ale musí být u konkrétního [[subjektivní právo|subjektivního práva]] výslovně stanovena [[zákon]]em. | Na rozdíl od [[promlčení]] však není prekluse obecná, ale musí být u konkrétního [[subjektivní právo|subjektivního práva]] výslovně stanovena [[zákon]]em. | ||
| − | Uplynutím preklusivní [[lhůta|lhůty]] právo zcela zaniká, neexistuje dále ani jako [[naturální obligace]] a je-li na jeho základě [[plnění|plněno]], vzniká [[dlužník]]u vůči [[věřitel]]i právo na vydání [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]]. | + | Uplynutím preklusivní (propadné) [[lhůta|lhůty]] právo zcela zaniká, neexistuje dále ani jako [[naturální obligace]] a je-li na jeho základě [[plnění|plněno]], vzniká [[dlužník]]u vůči [[věřitel]]i právo na vydání [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]]. |
Další rozdíl spočívá v tom, že k preklusi práva musí [[soud]] nebo [[úřad]] přihlédnout z úřední povinnosti, není třeba, aby ji [[dlužník]] namítl. | Další rozdíl spočívá v tom, že k preklusi práva musí [[soud]] nebo [[úřad]] přihlédnout z úřední povinnosti, není třeba, aby ji [[dlužník]] namítl. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Preklusivní [[lhůta]] se [[počítání času|nestaví]] ani [[počítání času|nepřerušuje]]. | Preklusivní [[lhůta]] se [[počítání času|nestaví]] ani [[počítání času|nepřerušuje]]. | ||
| − | Že jde o preklusi a nikoli o [[promlčení]], lze snadno vyčíst ze [[zákon]]ného textu: je-li zmínka o '' | + | Že jde o preklusi a nikoli o [[promlčení]], lze snadno vyčíst ze [[zákon]]ného textu: je-li zmínka o ''zániku'' práva, jedná se o preklusi práva, nikoli o jeho [[promlčení]]. |
Příklady preklusivních [[lhůta|lhůt]]: | Příklady preklusivních [[lhůta|lhůt]]: | ||
* právo na náhradu škody na vnesených nebo odložených [[věc]]ech se prekluduje v patnáctidenní [[počítání času|subjektivní lhůtě]] | * právo na náhradu škody na vnesených nebo odložených [[věc]]ech se prekluduje v patnáctidenní [[počítání času|subjektivní lhůtě]] | ||
| − | * právo uplatnit [[opci]] na zpětnou koupi prodané věci se prekluduje v jednoroční [[lhůta|lhůtě]] | + | * právo uplatnit [[opce|opci]] na zpětnou koupi prodané věci se prekluduje v jednoroční [[lhůta|lhůtě]] |
* právo na slevu z [[nájem]]ného v případě, že pronajatou [[věc]] nelze užívat ve sjednaném rozsahu, se prekluduje v šestiměsíční [[počítání času|objektivní lhůtě]] | * právo na slevu z [[nájem]]ného v případě, že pronajatou [[věc]] nelze užívat ve sjednaném rozsahu, se prekluduje v šestiměsíční [[počítání času|objektivní lhůtě]] | ||
* domáhat se náhrady škody na pronajaté [[věc]]i má [[pronajímatel]] pouze ve lhůtě šesti měsíců od jejího vrácení | * domáhat se náhrady škody na pronajaté [[věc]]i má [[pronajímatel]] pouze ve lhůtě šesti měsíců od jejího vrácení | ||
| − | + | * právo na [[odpověď|odpovědi]] nebo [[dodatečné sdělení|dodatečného sdělení]] podle [[tiskový zákon|tiskového zákona]] zaniká ve [[lhůta|lhůtě]] 30 dnů; u [[soud]]u však musí být uplatněno do 15 dnů poté (o účelnosti této úpravy lze však s úspěchem pochybovat, neboť při projednávání [[žaloba|žaloby]] není [[soud]] vázán žádnou lhůtou a [[rozsudek]] proto nelze očekávat dřív než za několik měsíců až let) | |
| − | * právo na [[odpověď|odpovědi]] nebo [[dodatečné sdělení|dodatečného sdělení]] podle [[tiskový zákon|tiskového zákona]] zaniká ve [[lhůta|lhůtě]] 30 dnů; u [[soud]]u však musí být uplatněno do 15 dnů poté (o účelnosti této úpravy lze však s úspěchem pochybovat, neboť při projednávání [[žaloba|žaloby]] není [[soud]] | ||
* preklusivní [[lhůta]] pro podání [[správní žaloba|správní žaloby]] proti [[rozhodnutí]], jímž [[správní úřad]] zakázal konat [[shromáždění občanů]], činí 15 dnů od jeho [[doručení]]; soud musí o takové [[žaloba|žalobě]] rozhodnout do tří dnů | * preklusivní [[lhůta]] pro podání [[správní žaloba|správní žaloby]] proti [[rozhodnutí]], jímž [[správní úřad]] zakázal konat [[shromáždění občanů]], činí 15 dnů od jeho [[doručení]]; soud musí o takové [[žaloba|žalobě]] rozhodnout do tří dnů | ||
* řadu dalších případů prekluse obsahuje [[obchodní zákoník]] a [[zákoník práce]] | * řadu dalších případů prekluse obsahuje [[obchodní zákoník]] a [[zákoník práce]] | ||
| − | Některé preklusivní [[lhůta|lhůty]] nejsou stanoveny pevnou délkou trvání, ale jsou stanoveny volně nebo jsou vztaženy k určité [[právní skutečnost]]i, takže vznikají poměrně složité právní konstrukce: např. [[nárok]]y z vady [[věc]]i se prekludují, pokud je nabyvatel [[zcizitel]]i nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co si měl možnost [[věc]] prohlédnout, přičemž právo [[vada|vad]]y vytknout se samo prekluduje v šestiměsíční [[lhůta|lhůtě]] a související právo na náhradu nutných výdajů se prekluduje za další měsíc po uplynutí [[lhůta|lhůty]] pro vytčení [[vada|vad]]. | + | Některé preklusivní [[lhůta|lhůty]] nejsou stanoveny pevnou délkou trvání, ale jsou stanoveny volně nebo jsou vztaženy k určité [[právní skutečnost]]i, takže vznikají poměrně složité právní konstrukce: např. [[nárok]]y z vady [[věc]]i se prekludují, pokud je nabyvatel [[zcizitel]]i nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co si měl možnost [[věc]] prohlédnout, přičemž právo [[vada věci|vad]]y vytknout se samo prekluduje v šestiměsíční [[lhůta|lhůtě]] a související právo na náhradu nutných výdajů se prekluduje za další měsíc po uplynutí [[lhůta|lhůty]] pro vytčení [[vada|vad]]. |
| − | Z hlediska právní theorie se prekluse pokládá za [[hmotné právo|hmotněprávní]] [[právní institut|institut]], kdežto promlčení je [[procesní právo|procesněprávní]] (byť má, pokud [[dlužník]] [[promlčení]] namítne, významné [[hmotné právo|hmotněprávní]] důsledky) | + | Z hlediska právní theorie se prekluse pokládá za [[hmotné právo|hmotněprávní]] [[právní institut|institut]], kdežto promlčení je [[procesní právo|procesněprávní]] (byť má, pokud [[dlužník]] [[promlčení]] namítne, významné [[hmotné právo|hmotněprávní]] důsledky) – promlčené právo nezaniká, pouze mu [[veřejná moc]] neposkytuje ochranu. |
Ve [[veřejné právo|veřejném právu]] se pojmu prekluse neužívá, povahu prekluse však většinou mívá [[veřejné právo|veřejnoprávní]] [[promlčení]]. | Ve [[veřejné právo|veřejném právu]] se pojmu prekluse neužívá, povahu prekluse však většinou mívá [[veřejné právo|veřejnoprávní]] [[promlčení]]. | ||
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[promlčení]] | * [[promlčení]] | ||
| + | * [[počítání času]] | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
Aktuální verse z 8. 11. 2006, 10:27
Prekluse (zánik práva; z lat. prae- + claudere = zavřít) je soukromoprávní institut podobný promlčení, jehož účelem je ochrana dlužníka před vymáháním starých dluhů. Stanoví-li zákon, že určité právo musí být vykonáno v určité lhůtě, po jejím uplynutí toto právo zaniká – prekluduje se.
Na rozdíl od promlčení však není prekluse obecná, ale musí být u konkrétního subjektivního práva výslovně stanovena zákonem.
Uplynutím preklusivní (propadné) lhůty právo zcela zaniká, neexistuje dále ani jako naturální obligace a je-li na jeho základě plněno, vzniká dlužníku vůči věřiteli právo na vydání bezdůvodného obohacení.
Další rozdíl spočívá v tom, že k preklusi práva musí soud nebo úřad přihlédnout z úřední povinnosti, není třeba, aby ji dlužník namítl.
Preklusivní lhůta se nestaví ani nepřerušuje.
Že jde o preklusi a nikoli o promlčení, lze snadno vyčíst ze zákonného textu: je-li zmínka o zániku práva, jedná se o preklusi práva, nikoli o jeho promlčení.
Příklady preklusivních lhůt:
- právo na náhradu škody na vnesených nebo odložených věcech se prekluduje v patnáctidenní subjektivní lhůtě
- právo uplatnit opci na zpětnou koupi prodané věci se prekluduje v jednoroční lhůtě
- právo na slevu z nájemného v případě, že pronajatou věc nelze užívat ve sjednaném rozsahu, se prekluduje v šestiměsíční objektivní lhůtě
- domáhat se náhrady škody na pronajaté věci má pronajímatel pouze ve lhůtě šesti měsíců od jejího vrácení
- právo na odpovědi nebo dodatečného sdělení podle tiskového zákona zaniká ve lhůtě 30 dnů; u soudu však musí být uplatněno do 15 dnů poté (o účelnosti této úpravy lze však s úspěchem pochybovat, neboť při projednávání žaloby není soud vázán žádnou lhůtou a rozsudek proto nelze očekávat dřív než za několik měsíců až let)
- preklusivní lhůta pro podání správní žaloby proti rozhodnutí, jímž správní úřad zakázal konat shromáždění občanů, činí 15 dnů od jeho doručení; soud musí o takové žalobě rozhodnout do tří dnů
- řadu dalších případů prekluse obsahuje obchodní zákoník a zákoník práce
Některé preklusivní lhůty nejsou stanoveny pevnou délkou trvání, ale jsou stanoveny volně nebo jsou vztaženy k určité právní skutečnosti, takže vznikají poměrně složité právní konstrukce: např. nároky z vady věci se prekludují, pokud je nabyvatel zciziteli nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co si měl možnost věc prohlédnout, přičemž právo vady vytknout se samo prekluduje v šestiměsíční lhůtě a související právo na náhradu nutných výdajů se prekluduje za další měsíc po uplynutí lhůty pro vytčení vad.
Z hlediska právní theorie se prekluse pokládá za hmotněprávní institut, kdežto promlčení je procesněprávní (byť má, pokud dlužník promlčení namítne, významné hmotněprávní důsledky) – promlčené právo nezaniká, pouze mu veřejná moc neposkytuje ochranu.
Ve veřejném právu se pojmu prekluse neužívá, povahu prekluse však většinou mívá veřejnoprávní promlčení.
