Trest: Porovnání verzí
(* {{Otto2|Trest}}) |
(přidání externího odkazu na související článek) |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | '''Trest''' je vynucené odčinění [[vina|viny]], k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky. | + | '''Trest''' (angl. obecně ''punishment'' (potrestání, odplata), konkrétně ''penalty'' (postih)) je vynucené odčinění [[vina|viny]], k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky. |
== Pojetí trestů == | == Pojetí trestů == | ||
Existují dvě základní: | Existují dvě základní: | ||
# '''monistické''' – jakákoliv [[reprobace]] [[delikt]]u je trest | # '''monistické''' – jakákoliv [[reprobace]] [[delikt]]u je trest | ||
− | # '''dualistické''' – trest je jen taková sankce, kterou [[zákon]] jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou | + | # '''dualistické''' – trest je jen taková sankce, kterou [[zákon]] jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhými [[opatření]]mi, které údajně nemají difamační charakter. |
Laická i odborná veřejnost[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052] v [[ČR]] tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216] | Laická i odborná veřejnost[http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=35052] v [[ČR]] tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=381&d=11216] | ||
== Trestní právo == | == Trestní právo == | ||
− | V českém právním řádu jsou za [[trestný čin|trestné činy]] považovány toliko | + | V americkém právu jsou [[zločin]]y děleny na 3 nebo 6 stupňů podle závažnosti, od čehož se odvíjí trest. Nejvíce závažné jsou zločiny I. stupně (angl. ''first degree'') nebo třídy A (angl. ''Class A''), nejméně závažné jsou zločiny III. stupně (angl. ''third degree'') nebo třídy E (angl. ''Class E''). V českém právním řádu jsou za [[trestný čin|trestné činy]] považovány toliko zločiny a [[přečin]]y. Proto o přestupcích bude pojednáno níže. |
Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona: | Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona: | ||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
# [[ochranná výchova]] | # [[ochranná výchova]] | ||
# [[zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty]] | # [[zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty]] | ||
+ | |||
+ | V praxi OČTŘ navrhují dosud netrestaným obviněným maximální trest podle vzorce: Od maximálně možného se odečte minimálně možný, např. 5 let - 2 roky = 3 roky. Pokud je možná podmínka, dá se podmínka. | ||
== Správní právo == | == Správní právo == | ||
Řádka 61: | Řádka 63: | ||
* {{Otto2|Trest}} | * {{Otto2|Trest}} | ||
* Otakar Liška: [http://www.mvcr.cz/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc Vykonané tresty smrti Československo 1918–1989] (doc, 3 MB) | * Otakar Liška: [http://www.mvcr.cz/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc Vykonané tresty smrti Československo 1918–1989] (doc, 3 MB) | ||
+ | * Pavla Koucká: [http://psychologie.cz/jak-spravne-trestat-dite/ Jak správně trestat dítě] - odborný psychologický článek o rozdílu mezi trestem a jinou sankcí. Zatímco trest s reprobovaným jednáním bezprostředně nesouvisí, jiná sankce je přirozeným důsledkem jednání. | ||
+ | * Jaroslav Král: [https://sanvit.cz/5-znaku-dysfunkcni-rodinne-dynamiky/ 5 znaků dysfunkční rodinné dynamiky] - odborný psychologický článek o dysfunkční rodinné dynamice. | ||
[[Kategorie:Trestní právo]] | [[Kategorie:Trestní právo]] |
Aktuální verse z 11. 2. 2022, 14:16
Trest (angl. obecně punishment (potrestání, odplata), konkrétně penalty (postih)) je vynucené odčinění viny, k polepšení viníka nebo k satisfakci prostřednictvím odplaty. Z hlediska psychologie je trest druh aversivní techniky.
Obsah
Pojetí trestů
Existují dvě základní:
- monistické – jakákoliv reprobace deliktu je trest
- dualistické – trest je jen taková sankce, kterou zákon jako trest označí. Jiné druhy reprobace jsou pouhými opatřeními, které údajně nemají difamační charakter.
Laická i odborná veřejnost[1] v ČR tenduje k dualistickému pojetí trestu, zatímco ve světě je obvyklejší pojetí monistické. Doktrína se však snaží dualistické pojetí modifikovat: "Při tomto pojetí je však třeba uplatnit princip monismu při ukládání trestů a ochranných opatření, tj. ukládat např. zmenšeně příčetnému pachateli podle okolností buď jen trest nebo jen ochranné opatření, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanému činu (viz dále). Stejné pojetí přichází v úvahu i při koncipování detence jako zvláštního ochranného opatření."[2]
Trestní právo
V americkém právu jsou zločiny děleny na 3 nebo 6 stupňů podle závažnosti, od čehož se odvíjí trest. Nejvíce závažné jsou zločiny I. stupně (angl. first degree) nebo třídy A (angl. Class A), nejméně závažné jsou zločiny III. stupně (angl. third degree) nebo třídy E (angl. Class E). V českém právním řádu jsou za trestné činy považovány toliko zločiny a přečiny. Proto o přestupcích bude pojednáno níže.
Druhy trestů stanoví §§ 27 a 71 trestního zákona:
- odnětí svobody
- obecně prospěšné práce
- ztráta čestných titulů a vyznamenání
- ztráta vojenské hodnosti (degradace)
- zákaz činnosti
- propadnutí majetku
- peněžitý trest
- propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
- vyhoštění
- zákaz pobytu
- ochranné léčení
- ochranná výchova
- zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty
V praxi OČTŘ navrhují dosud netrestaným obviněným maximální trest podle vzorce: Od maximálně možného se odečte minimálně možný, např. 5 let - 2 roky = 3 roky. Pokud je možná podmínka, dá se podmínka.
Správní právo
Ačkoliv vyspělé právní řády považují přestupky za trestné činy (crimes) a rozhodovat o nich mohou toliko soudy (tribunály), v postkommunistickém právním myšlení se zahnídila these o ostré hranici mezi přestupkem a přečinem. Zatímco po odsouzení za přečin má pachatel záznam v trestním rejstříku, což má na něj tíživé dopady, někdy i po zahlazení, u přestupků žádná evidence není.
Druhy trestů stanoví §§ 11 a 16 přestupkového zákona:
Kázeňské (disciplinární) právo
Vhodný katalog kárných trestů mají §§ 52 až 60 zákona č. 266/1850 ř. z., organického zákona pro zastupitelství státní:[3]
- napomenutí = upozornění na stanovenou povinnost
- výtka = konstatování porušení stanovené povinnosti
- domluva = varování před přísnějšími tresty
- srážka ze služného
- propuštění ze služby
Církevní právo
V církevním právu jsou dva základní druhy trestů:
- censura (k polepšení) – cann. 1331–1335 CIC 1983: exkommunikace (excommunicatio) – za kacířství je automaticky (can. 1364 § 1), interdikt (interdictum) a suspense (suspensio). Censura nebo jiný spravedlivý trest je trest za výchovu dětí v jiném než katholickém náboženství (in religione acatholica, can. 1366), za odvolání k ekumenickému koncilu nebo sboru biskupů proti rozhodnutí papeže (can. 1372).
- trest odčiňující (k odplatě, pl. poenae expiatoriae) – cann. 1336–1338 CIC 1983:
- zákaz nebo příkaz zdržovat se na určitém místě nebo území,
- odnětí moci, úřadu, služby, práva, výsady, oprávnění, milosti, titulu, odznaků, dokonce i čistě čestných,
- zákaz vykonávat všechno, co je uvedeno pod n. 2 nebo zákaz vykonávat to na určitém místě nebo mimo určité místo; zákazy tohoto druhu nikdy nejsou pod trestem neplatnosti úkonu,
- přeložení z trestu na jiný úřad, nebo
- propuštění z duchovního stavu.
Vizte též
Další odkazy
- Trest. In Ottův slovník naučný
- Otakar Liška: Vykonané tresty smrti Československo 1918–1989 (doc, 3 MB)
- Pavla Koucká: Jak správně trestat dítě - odborný psychologický článek o rozdílu mezi trestem a jinou sankcí. Zatímco trest s reprobovaným jednáním bezprostředně nesouvisí, jiná sankce je přirozeným důsledkem jednání.
- Jaroslav Král: 5 znaků dysfunkční rodinné dynamiky - odborný psychologický článek o dysfunkční rodinné dynamice.