Soud: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Základní text podle cs.wiki - upraveno)
 
d (Kapitalisace)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Soud''' je instituce (státní [[úřad]] v širším smyslu), která poskytuje ochranu porušeným a ohroženým právům [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]] a chrání zájmy společnosti tam, kde jí to ukládá zákon.
+
'''Soud''' je instituce (státní [[úřad]] v širším smyslu), která poskytuje ochranu porušeným a ohroženým právům [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]] a chrání zájmy společnosti tam, kde jí to ukládá zákon.
  
V České republice existují v současné době pouze následující druhy soudů:
+
V České republice existují v současné době pouze následující druhy soudů:
*[[Okresní soud]]
+
*[[okresní soud]]
*[[Krajský soud]]
+
*[[krajský soud]]
*[[Vrchní soud]]
+
*[[vrchní soud]]
 
*[[Nejvyšší soud]]
 
*[[Nejvyšší soud]]
 
*[[Nejvyšší správní soud]]
 
*[[Nejvyšší správní soud]]
Řádka 10: Řádka 10:
 
*[[Ústavní soud]]
 
*[[Ústavní soud]]
  
Základním znakem soudnictví je nezávislost na státu, který u nich pouze vykonává [[státní správa|státní správu]], avšak do rozhodovací činnosti soudů nesmí nijak zasahovat. Proto jsou soudy způsobilé řešit i takové spory, kdy je jedním z účastníků [[soudní řízení|soudního řízení]] právě stát, např. ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]] a v majetkových sporech, kde jde o majetek, na který si stát činí nárok (typicky restituční spory).
+
Základním znakem soudnictví je nezávislost na státu, který u nich pouze vykonává [[státní správa|státní správu]], avšak do rozhodovací činnosti soudů nesmí nijak zasahovat. Proto jsou soudy způsobilé řešit i takové spory, kdy je jedním z účastníků [[soudní řízení|soudního řízení]] právě stát, např. ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]] a v majetkových sporech, kde jde o majetek, na který si stát činí nárok (typicky restituční spory).
  
===Soudnictví v ČR===
+
===Soudnictví v ČR===
Soudnictví se obecně člení na civilní (jehož součástí je i soudnictví obchodní, rodinné a dědické), trestní, správní a ústavní, s výjimkou posledně jmenovaného je však v České republice vykonává společný systém [[obecný soud|obecných soudů]]. Ten tvoří [[okresní soud]]y, [[krajský soud|krajské soudy]], [[vrchní soud]]y, [[Nejvyšší soud]] a [[Nejvyšší správní soud]]. Všechny tyto soudy administrativně řídí (tj. vykonává u nich státní správu) [[Ministerstvo spravedlnosti]].
+
Soudnictví se obecně člení na civilní (jehož součástí je i soudnictví obchodní, rodinné a dědické), trestní, správní a ústavní, s výjimkou posledně jmenovaného je však v České republice vykonává společný systém [[obecný soud|obecných soudů]]. Ten tvoří [[okresní soud]]y, [[krajský soud|krajské soudy]], [[vrchní soud]]y, [[Nejvyšší soud]] a [[Nejvyšší správní soud]]. Všechny tyto soudy administrativně řídí (tj. vykonává u nich státní správu) [[Ministerstvo spravedlnosti]].
  
 
Mimo tento systém stojí [[Ústavní soud]], který je soudem poskytujícím ochranu porušení [[základní práva|základních (ústavních) práv]] stěžovatele. Ústavní soud Ministerstvu spravedlnosti ani jinému státnímu úřadu nepodléhá.
 
Mimo tento systém stojí [[Ústavní soud]], který je soudem poskytujícím ochranu porušení [[základní práva|základních (ústavních) práv]] stěžovatele. Ústavní soud Ministerstvu spravedlnosti ani jinému státnímu úřadu nepodléhá.
  
V zákonem vymezených případech přebírají funkci soudů i jiné orgány veřejné moci, např. obecní úřady poskytují ochranu podle § 5 [[občanský zákoník|občanského zákoníku]], bezprostřední ochranu je povinna poskytnout [[policie]] (státní i obecní) a spory mezi telekomunikačními operátory a jejich zákazníky rozhoduje [[Český telekomunikační úřad]]. Vždy však musí mít občan možnost obrátit se se svou věcí na soud (čl. 36 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]).
+
V zákonem vymezených případech přebírají funkci soudů i jiné orgány veřejné moci, např. obecní úřady poskytují ochranu podle § 5 [[občanský zákoník|občanského zákoníku]], bezprostřední ochranu je povinna poskytnout [[policie]] (státní i obecní) a spory mezi telekomunikačními operátory a jejich zákazníky rozhoduje [[Český telekomunikační úřad]]. Vždy však musí mít občan možnost obrátit se se svou věcí na soud (čl. 36 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]).
  
 
==Podívejte se také na==
 
==Podívejte se také na==
 
* [[Evropský soud pro lidská práva]], instituce [[Rada Evropy|Rady Evropy]] se sídlem ve [[Štrasburk]]u
 
* [[Evropský soud pro lidská práva]], instituce [[Rada Evropy|Rady Evropy]] se sídlem ve [[Štrasburk]]u
* [[Evropský soudní dvůr]], [[Soud prvního slyšení]], jedna z [[Instituce Evropské unie|institucí EU]] se sídlem v [[Lucemburk]]u
+
* [[Evropský soudní dvůr]], [[Soud prvního slyšení]], jedna [[Instituce Evropské unie|institucí EU]] se sídlem [[Lucemburk]]u
 
[[de:Gericht]]
 
[[de:Gericht]]
 
[[en:Court]]
 
[[en:Court]]

Verse z 12. 10. 2005, 22:37

Soud je instituce (státní úřad v širším smyslu), která poskytuje ochranu porušeným a ohroženým právům fysických a právnických osob a chrání zájmy společnosti tam, kde jí to ukládá zákon.

V České republice existují v současné době pouze následující druhy soudů:

Základním znakem soudnictví je nezávislost na státu, který u nich pouze vykonává státní správu, avšak do rozhodovací činnosti soudů nesmí nijak zasahovat. Proto jsou soudy způsobilé řešit i takové spory, kdy je jedním z účastníků soudního řízení právě stát, např. ve správním soudnictví a v majetkových sporech, kde jde o majetek, na který si stát činí nárok (typicky restituční spory).

Soudnictví v ČR

Soudnictví se obecně člení na civilní (jehož součástí je i soudnictví obchodní, rodinné a dědické), trestní, správní a ústavní, s výjimkou posledně jmenovaného je však v České republice vykonává společný systém obecných soudů. Ten tvoří okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Všechny tyto soudy administrativně řídí (tj. vykonává u nich státní správu) Ministerstvo spravedlnosti.

Mimo tento systém stojí Ústavní soud, který je soudem poskytujícím ochranu porušení základních (ústavních) práv stěžovatele. Ústavní soud Ministerstvu spravedlnosti ani jinému státnímu úřadu nepodléhá.

V zákonem vymezených případech přebírají funkci soudů i jiné orgány veřejné moci, např. obecní úřady poskytují ochranu podle § 5 občanského zákoníku, bezprostřední ochranu je povinna poskytnout policie (státní i obecní) a spory mezi telekomunikačními operátory a jejich zákazníky rozhoduje Český telekomunikační úřad. Vždy však musí mít občan možnost obrátit se se svou věcí na soud (čl. 36 Listiny základních práv a svobod).

Podívejte se také na