Amnestie: Porovnání verzí
(Doplněn seznam) |
(Doplněno) |
||
Řádka 13: | Řádka 13: | ||
== Přehled důležitých amnestií == | == Přehled důležitých amnestií == | ||
− | Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat. Následující výčet pro uvádí pouze hrubý nástin, | + | Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat. Následující výčet pro uvádí pouze hrubý nástin, které trestné činy nebo tresty byly amnestovány. |
* Amnestií z '''5. listopadu 1918''' ([[nařízení]] Národního výboru Československého č. 28/1918 [[Sbírka zákonů a nařízení|Sb. z. a n.]]) byly amnestovány trestné činy směřující proti zájmům Rakouska-Uherska, mj. rušení veřejného pokoje, vyzvědačství, povstání, vzbouření, shluknutí, rozšiřování nesprávných pověstí, urážka úřední osoby, mísení se do výkonu úředního, urážlivé nebo vzpurné chování podřízeného proti představenému v úřadě a celá řada trestných činů vojenských. Dále byly amnestovány všechny další trestné činy, pokud byly spáchány a) z bídy, b) z mladické nerozvážnosti, c) z rozčilení vyvolaného válečnými poměry nebo d) z pohnutek politických. | * Amnestií z '''5. listopadu 1918''' ([[nařízení]] Národního výboru Československého č. 28/1918 [[Sbírka zákonů a nařízení|Sb. z. a n.]]) byly amnestovány trestné činy směřující proti zájmům Rakouska-Uherska, mj. rušení veřejného pokoje, vyzvědačství, povstání, vzbouření, shluknutí, rozšiřování nesprávných pověstí, urážka úřední osoby, mísení se do výkonu úředního, urážlivé nebo vzpurné chování podřízeného proti představenému v úřadě a celá řada trestných činů vojenských. Dále byly amnestovány všechny další trestné činy, pokud byly spáchány a) z bídy, b) z mladické nerozvážnosti, c) z rozčilení vyvolaného válečnými poměry nebo d) z pohnutek politických. | ||
Řádka 20: | Řádka 20: | ||
* Amnestie z '''8. května 1946''', vyhlášená u příležitosti prvního výročí konce války zákonem č. 115/1946 [[Sbírka zákonů|Sb.]] o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, amnestovala "jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů" (viz též článek [[Rehabilitace]]). | * Amnestie z '''8. května 1946''', vyhlášená u příležitosti prvního výročí konce války zákonem č. 115/1946 [[Sbírka zákonů|Sb.]] o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, amnestovala "jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů" (viz též článek [[Rehabilitace]]). | ||
+ | |||
+ | * Amnestie presidenta Antonína Novotného z '''9. května 1962''' (rozhodnutí č. 46/1962 [[Sbírka zákonů|Sb.]]), vyhlášená u příležitosti 17. výročí konce druhé světové války, prominula tresty za trestné činy [[pobuřování]], [[zneužívání náboženské funkce]], [[hanobení republiky a jejího představitele]], [[hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele]], [[opuštění republiky]], [[vniknutí na území republiky]], [[poškozování zájmů republiky v cizině]], [[násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci]], [[hanobení národa, rasy a přesvědčení]], [[nedovolené ozbrojování|nedovoleného ozbrojování]] a [[šíření poplašné zprávy]] ve výměře do jednoho roku odnětí svobody. Z amnestie byli ''[[expressis verbis]]'' vyloučeni "sabotéři naší socialistické výstavby a jejich pomocníci", "pachatelé teroristických akcí, pokud při jejich provádění použili zbraně nebo výbušniny", "přímí agenti imperialistických rozvědek, kteří plnili nebo aspoň počali plnit úkoly, jimiž byli pověřeni" atp. | ||
+ | |||
+ | * Druhá amnestie presidenta Novotného z '''9. května 1965''' (rozhodnutí č. 43/1965 [[Sbírka zákonů|Sb.]]), vyhlášená u příležitosti 20. výročí konce druhé světové války, prominula tresty nebo jejich části je jednoho roku odnětí svobody. | ||
* Rozhodnutím presidenta republiky z '''23. února 1973''', č. 10/1973 [[Sbírka zákonů|Sb.]], vyhlášeným u příležitosti 25. výročí převzetí moci komunisty (tzv. "Vítězného února"), byly amnestovány trestné činy emigrantů za předpokladu, že se emigrant do konce roku vrátil zpět do Československa. Dále byly prominuty některé tresty odnětí svobody do dvou let, a to pouze v případě prvotrestaných. | * Rozhodnutím presidenta republiky z '''23. února 1973''', č. 10/1973 [[Sbírka zákonů|Sb.]], vyhlášeným u příležitosti 25. výročí převzetí moci komunisty (tzv. "Vítězného února"), byly amnestovány trestné činy emigrantů za předpokladu, že se emigrant do konce roku vrátil zpět do Československa. Dále byly prominuty některé tresty odnětí svobody do dvou let, a to pouze v případě prvotrestaných. | ||
+ | |||
+ | * Rozhodnutím presidenta republiky, zastoupeného [[předseda vlády|předsedou vlády]], z '''8. května 1975''', č. 45/1975 [[Sbírka zákonů|Sb.]], vyhlášeným u příležitosti 30. výročí – jak stojí v rozhodnutí – osvobození Československa Sovětskou armádou, nebyly prominuty žádné tresty odnětí svobody, pouze [[nápravné opatření|nápravná opatření]] a [[peněžitý trest|peněžité tresty]]. | ||
+ | |||
+ | * Rozhodnutím presidenta republiky z '''8. května 1985''', č. 38/1985 [[Sbírka zákonů|Sb.]], vyhlášeným u příležitosti 40. výročí konce druhé světové války (v dobové terminologii "vyvrcholení národně osvobozeneckého boje českého a slovenského lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou"), byly amnestovány tresty do tří let u nedbalostních deliktů a do jednoho roku u ostatních trestných činů. | ||
* Poslední amnestie před pádem komunistického režimu, provedená rozhodnutím presidenta republiky ze '''27. října 1988''', č. 167/1988 [[Sbírka zákonů|Sb.]], vyhlášeným u příležitosti 70. výročí vzniku Československa a 20. výročí vyhlášení [[federace]], prominula nepodmíněné tresty za úmyslné trestné činy do dvou let, za nedbalostní trestné činy do tří let a dále všechny trestné činy emigrantské; šlo o reakci režimu na vzrůstající společenské napětí a sílící kritiku toho, že ČSSR nedodržuje své mezinárodní závazky v oblasti [[lidská práva|lidských práv]]. | * Poslední amnestie před pádem komunistického režimu, provedená rozhodnutím presidenta republiky ze '''27. října 1988''', č. 167/1988 [[Sbírka zákonů|Sb.]], vyhlášeným u příležitosti 70. výročí vzniku Československa a 20. výročí vyhlášení [[federace]], prominula nepodmíněné tresty za úmyslné trestné činy do dvou let, za nedbalostní trestné činy do tří let a dále všechny trestné činy emigrantské; šlo o reakci režimu na vzrůstající společenské napětí a sílící kritiku toho, že ČSSR nedodržuje své mezinárodní závazky v oblasti [[lidská práva|lidských práv]]. | ||
* Rozhodnutím presidenta republiky z '''8. prosince 1989''', č. 150/1989 [[Sbírka zákonů|Sb.]], kterou vyhlásil president Husák dva dny před svou [[abdikace|abdikací]], byla provedena generální amnestie politických trestných činů. Šlo mj. o trestné činy [[podvracení republiky]], [[pobuřování]], [[zneužívání náboženské funkce]], [[hanobení republiky a jejího představitele]], [[hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele]], [[opuštění republiky]], [[poškozování zájmů republiky v cizině]], [[odnětí věci hospodářskému určení]], [[nedovolené podnikání|nedovoleného podnikání]], [[útok na státní orgán a orgán společenské organizace|útoku na státní orgán a orgán společenské organizace]], [[ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele]], [[maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi]] a [[hanobení národa, rasy a přesvědčení]]. | * Rozhodnutím presidenta republiky z '''8. prosince 1989''', č. 150/1989 [[Sbírka zákonů|Sb.]], kterou vyhlásil president Husák dva dny před svou [[abdikace|abdikací]], byla provedena generální amnestie politických trestných činů. Šlo mj. o trestné činy [[podvracení republiky]], [[pobuřování]], [[zneužívání náboženské funkce]], [[hanobení republiky a jejího představitele]], [[hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele]], [[opuštění republiky]], [[poškozování zájmů republiky v cizině]], [[odnětí věci hospodářskému určení]], [[nedovolené podnikání|nedovoleného podnikání]], [[útok na státní orgán a orgán společenské organizace|útoku na státní orgán a orgán společenské organizace]], [[ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele]], [[maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi]] a [[hanobení národa, rasy a přesvědčení]]. | ||
+ | |||
+ | * Druhá, "malá" amnestie presidenta Havla ze '''3. února 1998''', (rozhodnutí č. 20/1998 [[Sbírka zákonů|Sb.]]), vyhlášená na počátku druhého Havlova funkčního období, prominula tresty nebo jejich části ve výměře do šesti měsíců a provedla abolici u trestných činů se sazbou do dvou let odnětí svobody. | ||
President Václav Klaus jako historicky první hlava státu při svém nástupu do funkce v r. 2003 amnestii nevyhlásil. | President Václav Klaus jako historicky první hlava státu při svém nástupu do funkce v r. 2003 amnestii nevyhlásil. |
Verse z 19. 10. 2006, 12:47
Amnestie (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. amnesty, fr. amnistie, něm. Amnestie) je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen (agraciace), a obvykle rovněž rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišují mírnější formu amnestie, jejíž součástí není zahlazení odsouzení; v takovém případě se hovoří o clemency (shovívavosti).
Amnestie je tradiční prerogativa směřující ke zmírnění tvrdosti zákona a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii presidentu republiky. Pro vyhlášení amnestie je potřebná kontrasignace předsedy vlády.
Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie zahlazeny, zůstávají následky občanskoprávní (zejména povinnost nahradit škodu, popř. odčinit zásah do práva na ochranu osobnosti) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat zbrojní průkaz. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice) vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je obviněný shledán vinným.
Jde-li o amnestii postihující pravomocně uložené tresty (o agraciaci), souhlas odsouzeného s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován i proti své vůli.
Možné a časté jsou amnestie vázané na podmínky, např. že amnestovaný se po stanovenou dobu nesmí dopustit nového trestného činu; pokud jsou tyto podmínky porušeny, zbytek trestu se vykoná nebo trestní stíhání pokračuje.
Podle mnohých názorů (např. podle Petra Uhla) je amnestie archaismus neodpovídající republikánskému způsobu vlády, který by měl být – minimálně ve formě abolice – z právního řádu odstraněn. Abolici v r. 2001 zrušilo Slovensko, druhý nástupnický stát bývalého Československa.
Přehled důležitých amnestií
Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat. Následující výčet pro uvádí pouze hrubý nástin, které trestné činy nebo tresty byly amnestovány.
- Amnestií z 5. listopadu 1918 (nařízení Národního výboru Československého č. 28/1918 Sb. z. a n.) byly amnestovány trestné činy směřující proti zájmům Rakouska-Uherska, mj. rušení veřejného pokoje, vyzvědačství, povstání, vzbouření, shluknutí, rozšiřování nesprávných pověstí, urážka úřední osoby, mísení se do výkonu úředního, urážlivé nebo vzpurné chování podřízeného proti představenému v úřadě a celá řada trestných činů vojenských. Dále byly amnestovány všechny další trestné činy, pokud byly spáchány a) z bídy, b) z mladické nerozvážnosti, c) z rozčilení vyvolaného válečnými poměry nebo d) z pohnutek politických.
- Amnestie ze 29. srpna 1945 (rozhodnutí presidenta republiky č. 243/1945 Ú. l.) prominula tresty pro plenění a obdobné vojenské trestné činy, pokud byly spáchány před 5. květnem 1945; tresty do pěti let byly amnestovány zcela, delší tresty byly zkráceny o polovinu.
- Amnestie z 8. května 1946, vyhlášená u příležitosti prvního výročí konce války zákonem č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, amnestovala "jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů" (viz též článek Rehabilitace).
- Amnestie presidenta Antonína Novotného z 9. května 1962 (rozhodnutí č. 46/1962 Sb.), vyhlášená u příležitosti 17. výročí konce druhé světové války, prominula tresty za trestné činy pobuřování, zneužívání náboženské funkce, hanobení republiky a jejího představitele, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele, opuštění republiky, vniknutí na území republiky, poškozování zájmů republiky v cizině, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, hanobení národa, rasy a přesvědčení, nedovoleného ozbrojování a šíření poplašné zprávy ve výměře do jednoho roku odnětí svobody. Z amnestie byli expressis verbis vyloučeni "sabotéři naší socialistické výstavby a jejich pomocníci", "pachatelé teroristických akcí, pokud při jejich provádění použili zbraně nebo výbušniny", "přímí agenti imperialistických rozvědek, kteří plnili nebo aspoň počali plnit úkoly, jimiž byli pověřeni" atp.
- Druhá amnestie presidenta Novotného z 9. května 1965 (rozhodnutí č. 43/1965 Sb.), vyhlášená u příležitosti 20. výročí konce druhé světové války, prominula tresty nebo jejich části je jednoho roku odnětí svobody.
- Rozhodnutím presidenta republiky z 23. února 1973, č. 10/1973 Sb., vyhlášeným u příležitosti 25. výročí převzetí moci komunisty (tzv. "Vítězného února"), byly amnestovány trestné činy emigrantů za předpokladu, že se emigrant do konce roku vrátil zpět do Československa. Dále byly prominuty některé tresty odnětí svobody do dvou let, a to pouze v případě prvotrestaných.
- Rozhodnutím presidenta republiky, zastoupeného předsedou vlády, z 8. května 1975, č. 45/1975 Sb., vyhlášeným u příležitosti 30. výročí – jak stojí v rozhodnutí – osvobození Československa Sovětskou armádou, nebyly prominuty žádné tresty odnětí svobody, pouze nápravná opatření a peněžité tresty.
- Rozhodnutím presidenta republiky z 8. května 1985, č. 38/1985 Sb., vyhlášeným u příležitosti 40. výročí konce druhé světové války (v dobové terminologii "vyvrcholení národně osvobozeneckého boje českého a slovenského lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou"), byly amnestovány tresty do tří let u nedbalostních deliktů a do jednoho roku u ostatních trestných činů.
- Poslední amnestie před pádem komunistického režimu, provedená rozhodnutím presidenta republiky ze 27. října 1988, č. 167/1988 Sb., vyhlášeným u příležitosti 70. výročí vzniku Československa a 20. výročí vyhlášení federace, prominula nepodmíněné tresty za úmyslné trestné činy do dvou let, za nedbalostní trestné činy do tří let a dále všechny trestné činy emigrantské; šlo o reakci režimu na vzrůstající společenské napětí a sílící kritiku toho, že ČSSR nedodržuje své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv.
- Rozhodnutím presidenta republiky z 8. prosince 1989, č. 150/1989 Sb., kterou vyhlásil president Husák dva dny před svou abdikací, byla provedena generální amnestie politických trestných činů. Šlo mj. o trestné činy podvracení republiky, pobuřování, zneužívání náboženské funkce, hanobení republiky a jejího představitele, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele, opuštění republiky, poškozování zájmů republiky v cizině, odnětí věci hospodářskému určení, nedovoleného podnikání, útoku na státní orgán a orgán společenské organizace, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele, maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi a hanobení národa, rasy a přesvědčení.
- Druhá, "malá" amnestie presidenta Havla ze 3. února 1998, (rozhodnutí č. 20/1998 Sb.), vyhlášená na počátku druhého Havlova funkčního období, prominula tresty nebo jejich části ve výměře do šesti měsíců a provedla abolici u trestných činů se sazbou do dvou let odnětí svobody.
President Václav Klaus jako historicky první hlava státu při svém nástupu do funkce v r. 2003 amnestii nevyhlásil.