Právo na ochranu osobnosti: Porovnání verzí
d (Link) |
d (důvěrnost) |
||
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Právo na ochranu osobnosti''' je široký a různorodý soubor dílčích práv, která poskytují [[fysická osoba|fysické osobě]] [[soukromé právo|soukromoprávní]] ochranu '''osobnostních práv''', tzn. [[nemajetkové právo|nemajektových práv]] souvisejících s její osobní svobodou, tělesnou integritou, soukromím, rodinným životem, ctí, důstojností a postavením ve společnosti. | '''Právo na ochranu osobnosti''' je široký a různorodý soubor dílčích práv, která poskytují [[fysická osoba|fysické osobě]] [[soukromé právo|soukromoprávní]] ochranu '''osobnostních práv''', tzn. [[nemajetkové právo|nemajektových práv]] souvisejících s její osobní svobodou, tělesnou integritou, soukromím, rodinným životem, ctí, důstojností a postavením ve společnosti. | ||
− | V českém [[právní řád|právním řádu]] je ochrana osobnosti zakotvena v čl. 10 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]. Toto ustanovení je [[prováděcí předpis|provedeno]] řadou dílčích [[zákon]]ů, zejména pak ustanovením § 11 | + | V českém [[právní řád|právním řádu]] je ochrana osobnosti zakotvena v čl. 10 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]. Toto ustanovení je [[prováděcí předpis|provedeno]] řadou dílčích [[zákon]]ů, zejména pak ustanovením § 11 [[a násl.]] [[občanský zákoník|občanského zákoníku]], která postulují obecné právo na ochranu osobnosti a stanoví [[soukromé právo|soukromoprávní]] [[sankce]] za jeho porušení. Ochrana řady osobnostních práv je poskytována rovněž na základě mezinárodních [[úmluva|úmluv]], např. [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]] nebo [[Úmluva proti mučení|Úmluvy proti mučení]]. |
== Druhy osobnostních práv == | == Druhy osobnostních práv == | ||
− | Vytvořit úplný [[katalog]] osobnostních práv nelze, neboť rozsah práv, kterým se poskytuje ochrana jako právům osobnostním, se v čase mění a obecně se stále rozšiřuje. Příkladmo ještě v polovině | + | Vytvořit úplný [[katalog]] osobnostních práv nelze, neboť rozsah práv, kterým se poskytuje ochrana jako právům osobnostním, se v čase mění a obecně se stále rozšiřuje. Příkladmo ještě v polovině 20. století nebyla přiznávána ochrana právu [[fysická osoba|fysické osoby]] na [[důvěrnost]] jejích [[osobní údaj|osobních údajů]]. S příchodem masového marketingu a agresivních marketingových kampaní maloobchodních řetězců začalo být i toto právo chráněno. |
Základní rozčlenění osobnostních práv: | Základní rozčlenění osobnostních práv: | ||
− | # '''Právo na osobní svobodu''' zaručuje fysické osobě, že nesmí být omezována ve volnosti pohybu. Nezákonné omezení osobní svobody je jednak [[trestný čin|trestným činem]] [[omezování osobní svobody]], jednak jde o zásah do osobnostních práv, za který má [[poškozený]] právo na přiměřené zadostiučinění. | + | # '''Právo na osobní svobodu''' zaručuje [[fysická osoba|fysické osobě]], že nesmí být omezována ve volnosti pohybu. Nezákonné omezení osobní svobody je jednak [[trestný čin|trestným činem]] [[omezování osobní svobody]], jednak jde o zásah do osobnostních práv, za který má [[poškozený]] právo na přiměřené zadostiučinění. |
− | # '''Právo na tělesnou integritu''' je rovněž chráněno souběžně [[veřejné právo|veřejnoprávními]] i [[soukromé právo|soukromoprávními]] prostředky. Anachronismem v českém [[právo|právu]] je institut [[bolestné]]ho, na jehož základě se bolest a ztížení společenského uplatnění [[škoda|odškodňují]] jako součást majetkové újmy, přestože jde evidentně o zásah do práva na ochranu osobnosti, nikoli do sféry [[majektové právo|majetkových práv]] [[poškozený|poškozeného]]. | + | # '''Právo na tělesnou integritu''' je rovněž chráněno souběžně [[veřejné právo|veřejnoprávními]] i [[soukromé právo|soukromoprávními]] prostředky. Anachronismem v českém [[právo|právu]] je [[právní institut|institut]] [[bolestné]]ho, na jehož základě se bolest a ztížení společenského uplatnění [[škoda|odškodňují]] jako součást [[škoda|majetkové újmy]], přestože jde evidentně o zásah do práva na ochranu osobnosti, nikoli do sféry [[majektové právo|majetkových práv]] [[poškozený|poškozeného]]. K podrobnostem vizte článek [[Škoda]]. |
− | # '''Právo na soukromí a rodinný život''' je samo o sobě velmi široké | + | # '''Právo na soukromí a rodinný život''' je samo o sobě velmi široké právo. Chrání se jím mimo jiné: |
− | #* '''projevy osobní povahy''', např. korespondence, zápisky, poznámky, obsah soukromých rozhovorů atd. (flagrantním porušení tohoto práva bylo, když fotograf zachytil | + | #* '''projevy osobní povahy''', např. korespondence, zápisky, poznámky, obsah soukromých rozhovorů atd. (flagrantním porušení tohoto práva bylo, když fotograf zachytil teleobjektivem obsah SMS o "falešném a prázdném Topolovi", kterou na svém mobilním telefonu psal Václav Klaus, byť je zde možno legitimně argumentovat [[veřejný zájem|veřejným zájmem]] na zveřejnění takové informace), |
− | #* '''osobní údaje''', např. datum narození, adresa bydliště, majetkové poměry aj. | + | #* '''osobní údaje''', např. datum narození, adresa [[bydliště]], majetkové poměry aj. |
− | #* '''rodinný život''' fysické osoby, která nesmí být např. nucena uzavřít proti své vůli [[manželství|sňatek]] nebo přenechat výchovu svých [[dítě|dětí]] jinému. | + | #* '''rodinný život''' [[fysická osoba|fysické osoby]], která nesmí být např. nucena uzavřít proti své vůli [[manželství|sňatek]] nebo přenechat výchovu svých [[dítě|dětí]] jinému. |
− | # '''Právo na podobu''' fysické osoby. | + | # '''Právo na podobu''' [[fysická osoba|fysické osoby]]. Fotografii druhé osoby lze použít jen s jejím svolením, ledaže by šlo o použití na základě [[zákon]]a (typicky v rámci [[zpravodajská licence|zpravodajské licence]]). |
− | # '''Právo na ochranu jména''' fysické osoby, které nesmí neoprávněně používat nikdo jiný. | + | # '''Právo na ochranu jména''' [[fysická osoba|fysické osoby]], které nesmí neoprávněně používat nikdo jiný. |
− | # '''Právo na ochranu cti a důstojnosti''' je široké právo, pod než lze podřadit celou řadu možných zásahů do práva na ochranu osobnosti. Obecně jsou nepřípustné všechny zásahy, které bez právního důvodu zasahují do osobní integrity [[poškozený|poškozeného]], a to i v případě, že jde o pravdivé informace (např. že [[poškozený]] trpí [[ | + | # '''Právo na ochranu cti a důstojnosti''' je široké právo, pod než lze podřadit celou řadu možných zásahů do práva na ochranu osobnosti. Obecně jsou nepřípustné všechny zásahy, které bez právního důvodu zasahují do osobní integrity [[poškozený|poškozeného]], a to i v případě, že jde o pravdivé informace (např. že [[poškozený]] trpí pohlavní nemocí). [[Odpovědnost]]i však nepodléhají hodnotící úsudky (pokud nejsou urážlivé nebo zjevně nepřiměřené: nelze nazvat "sprostým zlodějem" osobu, která v dětství ukradla v obchodě žvýkačku) a snížená je úroveň této ochrany i u osob ve význačném společenském postavení ''([[:en:public figure|public figure]]s)'', např. u politiků. |
− | # '''Právo na ochranu autorství''' patří rovněž mezi osobnostní práva, ač se tradičně vykládá v rámci [[autorské právo| | + | # '''Právo na ochranu autorství''' patří rovněž mezi osobnostní práva, ač se tradičně vykládá v rámci [[autorské právo|autorského práva]]. |
− | == | + | == Odpovědnost za neoprávněný zásah do osobnostních práv == |
− | [[ | + | Právní [[odpovědnost]] za zásah do práva na ochranu osobnosti je [[zásadně]] [[objektivní odpovědnost|objektivní]], nezkoumá se tedy, zda [[škůdce]] škodlivý následek [[zavinění|zavinil]]. |
− | [[Škůdce]] je povinen, je-li to možné, zásah odstranit a nepokračovat v něm, a poskytnout poškozenému přiměřené '''zadostiučinění''' (satisfakci). V méně závažných případech postačí zadostiučinění ve formě osobní, případně i veřejné '''omluvy''', pokud jde o závažnější zásah, který by taková omluva nemohla reparovat, má poškozený nárok i na | + | [[Škůdce]] je povinen, je-li to možné, zásah odstranit a nepokračovat v něm, a poskytnout [[poškozený|poškozenému]] přiměřené '''zadostiučinění''' (satisfakci). Přiměřené zadostiučinění má vždy nepeněžní formu. V méně závažných případech postačí zadostiučinění ve formě osobní, případně i veřejné '''omluvy''', pokud jde o závažnější zásah, který by taková omluva nemohla reparovat, má poškozený nárok i na náhradu nemajetkové újmy v penězích. |
+ | |||
+ | == Povaha osobnostních práv == | ||
+ | Osobnostní práva jsou nezcizitelná a nezadatelná. Není proto možný ani [[výkon rozhodnutí]] směřující vůči osobnostním právům [[povinný|povinného]]. | ||
+ | |||
+ | Právo na ochranu osobnosti se [[promlčení|nepromlčuje]] a trvá po neomezenou dobu. Podle nové, kontroversně přijímané [[judikatura|judikatury]] [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]] jsou [[promlčení|nepromlčitelná]] nejen samotná osobnostní práva, ale i majetkové nároky vzniklé z jejich porušení, konkrétně nárok na náhradu [[nemajetková újma|nemajektové újmy]] v penězích. To může vést v praxi k tomu, že [[poškozený|poškození]] budou uplatňovat právo na ochranu osobnosti z velmi starých [[delikt]]ů (typicky [[difamace|urážek na cti]] z článků publikovaných v [[tisk]]u), a protože důkazní břemeno pravdivosti dehonestujících tvrzení dopadá na [[žalovaný|žalovaného]], nelze vyloučit, že ten [[důkazní břemeno]] vzhledem k časovému odstupu neunese. | ||
+ | |||
+ | Po [[smrt]]i [[fysická osoba|fysické osoby]] přísluší ochrana jejích osobnostních práv [[manžel]]u a [[dítě|dětem]], případně [[rodič]]ům [[poškozený|poškozeného]]. | ||
== Situace v České republice == | == Situace v České republice == | ||
− | Pokud jde o ochranu osobnostních práv, | + | Pokud jde o ochranu osobnostních práv, postkomunistiská Česká republika se jen pomalu přibližuje k úrovni ochrany běžné ve vyspělých zemích. Soudní spory o ochranu osobnosti trvají řadu let, takže [[právní moc|pravomocné]] [[rozsudek|rozsudky]] mívají leckdy jen akademický význam, a je-li za zásah vůbec přiznána peněžitá satisfakce, její výše bývá velmi nízká nebo symbolická. |
V minulosti [[soud]]y rovněž často odmítaly přiznat [[poškozený|poškozeným]] náhradu [[náklady řízení|nákladů řízení]], pokud jim vyhověly pouze zčásti a zaplatit peněžitou náhradu [[škůdce|škůdci]] neuložily. Vznikala tak paradoxní situace, že [[poškozený]] si ''de facto'' "zaplatil omluvu". Nedávná [[judikatura]] [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] však tuto praxi změnila a nyní [[soud]]y již vesměs [[náklady řízení]] přiznávají i v případech, že [[žaloba|žalobě]] vyhoví pouze částečně. | V minulosti [[soud]]y rovněž často odmítaly přiznat [[poškozený|poškozeným]] náhradu [[náklady řízení|nákladů řízení]], pokud jim vyhověly pouze zčásti a zaplatit peněžitou náhradu [[škůdce|škůdci]] neuložily. Vznikala tak paradoxní situace, že [[poškozený]] si ''de facto'' "zaplatil omluvu". Nedávná [[judikatura]] [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] však tuto praxi změnila a nyní [[soud]]y již vesměs [[náklady řízení]] přiznávají i v případech, že [[žaloba|žalobě]] vyhoví pouze částečně. | ||
− | {{ | + | == USA == |
+ | V USA lze soukromí u veřejných úřadů chránit pomocí ''Order Of Non-Disclosure''.[http://atexasattorney.com/sealing_records.htm] | ||
+ | |||
+ | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[škoda]] | * [[škoda]] | ||
* [[difamace]] | * [[difamace]] | ||
* [[ochrana osobních údajů]] | * [[ochrana osobních údajů]] | ||
− | * [[ | + | * [[právo na ochranu dobrého jména právnické osoby]] |
+ | |||
+ | == {{Externí odkazy}} == | ||
+ | * [http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika methodika nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku)] z 12. 3. 2014 | ||
+ | * rozsudek NSČR ''Burget v. Kasalova pila'' z 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, [http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0ED0CEF751D472DC1257A61004D599C?openDocument&Highlight=0, NSČR: B0ED0CEF751D472DC1257A61004D599C] | ||
+ | * usnesení ÚS ''Burget v. Kasalova pila'' z 7. 11. 2012, sp. zn. I. ÚS 3933/12, [http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=76857 NALUS: 76857] | ||
+ | * Michal Ryška: [http://jinepravo.blogspot.com/2008/10/michal-ryka-nic-ne-pravda-prvo.html Nic než pravda (a právo)] | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] |
Aktuální verse z 17. 11. 2019, 19:19
Právo na ochranu osobnosti je široký a různorodý soubor dílčích práv, která poskytují fysické osobě soukromoprávní ochranu osobnostních práv, tzn. nemajektových práv souvisejících s její osobní svobodou, tělesnou integritou, soukromím, rodinným životem, ctí, důstojností a postavením ve společnosti.
V českém právním řádu je ochrana osobnosti zakotvena v čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Toto ustanovení je provedeno řadou dílčích zákonů, zejména pak ustanovením § 11 a násl. občanského zákoníku, která postulují obecné právo na ochranu osobnosti a stanoví soukromoprávní sankce za jeho porušení. Ochrana řady osobnostních práv je poskytována rovněž na základě mezinárodních úmluv, např. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nebo Úmluvy proti mučení.
Obsah
Druhy osobnostních práv
Vytvořit úplný katalog osobnostních práv nelze, neboť rozsah práv, kterým se poskytuje ochrana jako právům osobnostním, se v čase mění a obecně se stále rozšiřuje. Příkladmo ještě v polovině 20. století nebyla přiznávána ochrana právu fysické osoby na důvěrnost jejích osobních údajů. S příchodem masového marketingu a agresivních marketingových kampaní maloobchodních řetězců začalo být i toto právo chráněno.
Základní rozčlenění osobnostních práv:
- Právo na osobní svobodu zaručuje fysické osobě, že nesmí být omezována ve volnosti pohybu. Nezákonné omezení osobní svobody je jednak trestným činem omezování osobní svobody, jednak jde o zásah do osobnostních práv, za který má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění.
- Právo na tělesnou integritu je rovněž chráněno souběžně veřejnoprávními i soukromoprávními prostředky. Anachronismem v českém právu je institut bolestného, na jehož základě se bolest a ztížení společenského uplatnění odškodňují jako součást majetkové újmy, přestože jde evidentně o zásah do práva na ochranu osobnosti, nikoli do sféry majetkových práv poškozeného. K podrobnostem vizte článek Škoda.
- Právo na soukromí a rodinný život je samo o sobě velmi široké právo. Chrání se jím mimo jiné:
- projevy osobní povahy, např. korespondence, zápisky, poznámky, obsah soukromých rozhovorů atd. (flagrantním porušení tohoto práva bylo, když fotograf zachytil teleobjektivem obsah SMS o "falešném a prázdném Topolovi", kterou na svém mobilním telefonu psal Václav Klaus, byť je zde možno legitimně argumentovat veřejným zájmem na zveřejnění takové informace),
- osobní údaje, např. datum narození, adresa bydliště, majetkové poměry aj.
- rodinný život fysické osoby, která nesmí být např. nucena uzavřít proti své vůli sňatek nebo přenechat výchovu svých dětí jinému.
- Právo na podobu fysické osoby. Fotografii druhé osoby lze použít jen s jejím svolením, ledaže by šlo o použití na základě zákona (typicky v rámci zpravodajské licence).
- Právo na ochranu jména fysické osoby, které nesmí neoprávněně používat nikdo jiný.
- Právo na ochranu cti a důstojnosti je široké právo, pod než lze podřadit celou řadu možných zásahů do práva na ochranu osobnosti. Obecně jsou nepřípustné všechny zásahy, které bez právního důvodu zasahují do osobní integrity poškozeného, a to i v případě, že jde o pravdivé informace (např. že poškozený trpí pohlavní nemocí). Odpovědnosti však nepodléhají hodnotící úsudky (pokud nejsou urážlivé nebo zjevně nepřiměřené: nelze nazvat "sprostým zlodějem" osobu, která v dětství ukradla v obchodě žvýkačku) a snížená je úroveň této ochrany i u osob ve význačném společenském postavení (public figures), např. u politiků.
- Právo na ochranu autorství patří rovněž mezi osobnostní práva, ač se tradičně vykládá v rámci autorského práva.
Odpovědnost za neoprávněný zásah do osobnostních práv
Právní odpovědnost za zásah do práva na ochranu osobnosti je zásadně objektivní, nezkoumá se tedy, zda škůdce škodlivý následek zavinil.
Škůdce je povinen, je-li to možné, zásah odstranit a nepokračovat v něm, a poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění (satisfakci). Přiměřené zadostiučinění má vždy nepeněžní formu. V méně závažných případech postačí zadostiučinění ve formě osobní, případně i veřejné omluvy, pokud jde o závažnější zásah, který by taková omluva nemohla reparovat, má poškozený nárok i na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Povaha osobnostních práv
Osobnostní práva jsou nezcizitelná a nezadatelná. Není proto možný ani výkon rozhodnutí směřující vůči osobnostním právům povinného.
Právo na ochranu osobnosti se nepromlčuje a trvá po neomezenou dobu. Podle nové, kontroversně přijímané judikatury Nejvyššího soudu jsou nepromlčitelná nejen samotná osobnostní práva, ale i majetkové nároky vzniklé z jejich porušení, konkrétně nárok na náhradu nemajektové újmy v penězích. To může vést v praxi k tomu, že poškození budou uplatňovat právo na ochranu osobnosti z velmi starých deliktů (typicky urážek na cti z článků publikovaných v tisku), a protože důkazní břemeno pravdivosti dehonestujících tvrzení dopadá na žalovaného, nelze vyloučit, že ten důkazní břemeno vzhledem k časovému odstupu neunese.
Po smrti fysické osoby přísluší ochrana jejích osobnostních práv manželu a dětem, případně rodičům poškozeného.
Situace v České republice
Pokud jde o ochranu osobnostních práv, postkomunistiská Česká republika se jen pomalu přibližuje k úrovni ochrany běžné ve vyspělých zemích. Soudní spory o ochranu osobnosti trvají řadu let, takže pravomocné rozsudky mívají leckdy jen akademický význam, a je-li za zásah vůbec přiznána peněžitá satisfakce, její výše bývá velmi nízká nebo symbolická.
V minulosti soudy rovněž často odmítaly přiznat poškozeným náhradu nákladů řízení, pokud jim vyhověly pouze zčásti a zaplatit peněžitou náhradu škůdci neuložily. Vznikala tak paradoxní situace, že poškozený si de facto "zaplatil omluvu". Nedávná judikatura Ústavního soudu však tuto praxi změnila a nyní soudy již vesměs náklady řízení přiznávají i v případech, že žalobě vyhoví pouze částečně.
USA
V USA lze soukromí u veřejných úřadů chránit pomocí Order Of Non-Disclosure.[1]
Vizte též
Další odkazy
- methodika nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) z 12. 3. 2014
- rozsudek NSČR Burget v. Kasalova pila z 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, NSČR: B0ED0CEF751D472DC1257A61004D599C
- usnesení ÚS Burget v. Kasalova pila z 7. 11. 2012, sp. zn. I. ÚS 3933/12, NALUS: 76857
- Michal Ryška: Nic než pravda (a právo)