Přestupek
Přestupek je zaviněné deliktní jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin, které je pro společnost škodlivé (porušuje nebo ohrožuje její zájem) a je za přestupek označeno zákonem - buď přímo zákonem o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, přestupkový zákon), nebo i jiným zákonem. Přestupku se může dopustit pouze fysická osoba. Příkladem přestupku je řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu.
Shodně jako u trestných činů zákon stanoví dvě výjimečné situace, kdy jednání, které má znaky přestupku, přestupkem není: nutná obrana a krajní nouze. Stejně jako u trestného činu je třeba naplnění materiální stránky příslušné skutkové podstaty, tzn. přestupkem není jednání, které má všechny jeho znaky, ale není pro společnost nebezpečné.
Odpovědnosti za přestupek je dále zbaven ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil 15 let věku nebo kdo byl nepříčetný a nemohl proto rozpoznat nebezpečnost svého jednání. Odpovědnost za přestupek zaniká rovněž v případě, že se přestupek nepodaří projednat ve lhůtě jednoho roku od jeho spáchání, a to i v případě, že tento následek vznikl vinou přestupce (tato eventualita dopadá v České republice na cca. 20-30 % všech přestupků, nejčastěji z důvodu toho, že úřadu, který přestupek projednává, není známo bydliště přestupce, a nemůže mu proto účinně doručit předvolání k ústnímu jednání).
Na rozdíl od trestných činů, kde se zpravidla vyžaduje úmysl, postačí u většiny přestupků zavinění z nedbalosti.
Přestupky v České republice, rozdílně od úpravy v některých jiných zemích, neprojednávají soudy, ale většinou obecní úřady, které k tomu mají zřízeny buď samostatné přestupkové odbory, nebo zvláštní komise k projednávání přestupků. K projednávání některých přestupků jsou příslušné jiné úřady, např. přestupky týkající se ochrany osobních údajů projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.
Souhlasí-li s tím přestupce, lze přestupek projednat i na místě ve zjednodušeném, tzv. blokovém řízení, anebo v tzv. příkazním řízení. Rozhodnutí o přestupku se vydává ve správním řízení, je správním aktem a proti pravomocnému rozhodnutí (i v blokovém řízení) lze vždy podat správní žalobu k soudu. Je-li přestupek projednán ve správním řízení a přestupce je shledán vinným, musí státu nahradit náklady řízení, jež jsou stanoveny paušální sazbou 1.000,- Kč; v blokovém nebo příkazním řízení tato povinnost odpadá.
Za přestupek lze uložit tyto sankce:
Přestupkové řízení může být stejně jako trestní řízení spojeno s adhesním řízení, v němž poškozený uplatňuje pro přestupci nárok na náhradu škody.
Legislativa:
Zatímco zákonná úprava trestního práva se po r. 1989 měnila jen postupnými novelisacemi a stále proto platí trestní předpisy z r. 1961, přestupkové právo bylo v r. 1990 kompletně rekodifikováno. Přesto se již jeho úprava jeví jako zastaralá a byl proto zpracován návrh nového zákona, který byl měl řízení o přestupcích nově upravit a sjednotit je s řízením o jiných správních deliktech právnických osob.
Nejčastěji kritisovaným nedostatkem stávající úpravy je příliš krátká lhůta, v níž musí být přestupek projednán, a to včetně odvolacího řízení (1 rok). U složitějších přestupků vyžadujících např. vypracování znaleckého posudku nebo v případě, že odvolací instance rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, nelze přestupek v této lhůtě projednat a odpovědnost přestupce zaniká. Nově má mít úřad na projednání přestupku 3 roky.
